
František Filip Šternberk, majitel častolovického panství v letech 1719 - 1786, nechal roku 1739 nebo 1745 postavit na okraji vznikající obory lovčí zámeček, pojmenovaný po něm Filipsruhe (Filipův oddech). Byla to nejspíš dřevěná stavba, prý taková lepší chata, která měla být jakousi vstupní branou do obory. Týnišťská obora (zal. 40. léta 18. stol. nebo 1770) se řadila se svými 2100 ha k největším v Čechách a byla celá oplocena. Pozn.: přestože se roky založení zámečku i obory v různých pramenech mírně liší, lze usuzovat, že vznikaly téměř současně. Obojí spolu úzce souvisí. Syn F. F. Šternberka, též František Filip, dal zámeček v r. 1795 přebudovat na myslivnu. Stala se sídlem lesní správy a nadlouho se pro ni vžil název Jägerhaus. Podle dobové fotografie, pořízené před rokem 1900, to byl zděný přízemní domek s mansardovou střechou. Ve 20. stol. prošel Jägerhaus mnohými přestavbami. Po r. 1948 byla správa již státních lesů přemístěna do… číst dále
Jedné červnové noci roku 1911 lesmistr Tanzer v týnišťském "Jägerhausu" nemohl spát. Chtěl se projít po dvoře. Sotva otevřel domovní dveře, třeskly výstřely. Opakované rány jej přinutili vrátit se a zamknout dveře. Výstřely probudili i rodinu kočího Jana Marka, žijící v domku na dvoře. Paní Marková otevřeným oknem spatřila tři muže s ručnicemi. Vzbudila muže a ten bez rozmýšlení vstal a spěchal ven. Znovu třeskla rána a broky zasáhly kočího Marka do hlavy. Teprve ráno, po rozednění, se pustili po stopách zločinců. Zjistilo se, že zloději přestřihli telefonní dráty a v lesmistrově bytě odcizili ručnice s náboji a dlouhý lovecký tesák. Po zločincích nezůstalo ani stopy. Panu Markovi v hradecké nemocnici vyoperovali poraněné oko a z ran odstranili mnoho broků. Tak nevinný zaplatil loupěž.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.