Týniště nad Orlicí

Týnišťská obora (zal. 40. léta 18. stol. nebo 1770) se řadila se svými 2100 ha k největším v Čechách a byla celá oplocena. Pozn.: přestože se roky založení zámečku i obory v různých pramenech mírně liší, lze usuzovat, že vznikaly téměř současně. Obojí spolu úzce souvisí. Syn F. F. Šternberka, též František Filip, dal zámeček v r. 1795 přebudovat na myslivnu. Stala se sídlem lesní správy a nadlouho se pro ni vžil název Jägerhaus. Podle dobové fotografie, pořízené před rokem 1900, to byl zděný přízemní domek s mansardovou střechou. Ve 20. stol. prošel Jägerhaus mnohými přestavbami. Po r. 1948 byla správa již státních lesů přemístěna do Opočna, a tak zde byly zřízeny byty pro její zaměstnance. V roce 1976 převzal objekt MěNV v Týništi n. O. a vybudoval v něm dům služeb (kadeřnictví, atp.) pro zajištění občanské vybavenosti rostoucího sídliště. V 90. letech objekt restituovala Diana Phipps (Šternberková) a dnes je budova v soukromým majetkem. Pokud kolemjdoucí alespoň nahlédne otevřenými dveřmi do chodby, určitě si řekne: "takový obyčejný barák". Ano, vše se změnilo. Zůstaly jen vzpomínky..

Dnes jednopatrová budova téměř čtvercového půdorysu, s přístavbou schodiště, krytá valbovou střechou s vestavěným polopatrem..

Sotva otevřel domovní dveře, třeskly výstřely. Opakované rány jej přinutili vrátit se a zamknout dveře. Výstřely probudili i rodinu kočího Jana Marka, žijící v domku na dvoře. Paní Marková otevřeným oknem spatřila tři muže s ručnicemi. Vzbudila muže a ten bez rozmýšlení vstal a spěchal ven. Znovu třeskla rána a broky zasáhly kočího Marka do hlavy. Teprve ráno, po rozednění, se pustili po stopách zločinců. Zjistilo se, že zloději přestřihli telefonní dráty a v lesmistrově bytě odcizili ručnice s náboji a dlouhý lovecký tesák. Po zločincích nezůstalo ani stopy. Panu Markovi v hradecké nemocnici vyoperovali poraněné oko a z ran odstranili mnoho broků. Tak nevinný zaplatil loupěž..