Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.
Hlavní obrázek místa
Kněžice - kostel
© Jiří Špaček, 9/2016
Obec Kněžice na Záhornickém potoce asi s 350 obyvateli je prvně zmiňována r. 1295, kdy je připomínán Zdislav z Kněžic. Ve 14. století tu vznikla tvrz (viz heslo Kněžice), která zanikla po r. 1544. Stávala severně od kostela. Kostel prvně připomínaný r. 1359 vznikl nepochybně v souvislosti s touto tvrzí. Dnes má kostel pozdně barokní podobu a stojí na bývalém hřbitově v centru. Kněžice leží na křižovatce silnice II/328 z Městce Králové do Jičíněvsi a silnice III. třídy spojující Dymokury a Nový Bydžov. Železnice ani turistické značky v obci nejsou.
10.11. 2016
historie

Kostel sv. Petra a Pavla v Kněžicích je prvně připomínán r. 1359. Zřejmě dřevěná stavba byla v letech 1686-1688 přestavována. Dnešní pozdně barokní kostel vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda (1712-1797). Stavitelem byl nejspíše František Kermer (1710-1786). Kostel je jednolodní obdélná stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem, s obdélnou sakristií při severní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Stěny jsou členěny zevně lizénami a uvniř pilastry. Vnitřek je sklenut plackami do pásů. Nástropní malby z r. 1856 zhotovil František Krátký (1830-1913). Pokud jde o vnitřní zařízení, pět oltářů bylo namalováno al fresco patrně Josefem Kramolínem (1730-1802). Obraz na hlavním oltáři z poloviny 18. stol. přemaloval r. 1856 František Krátký, autor nástropní výzdoby. Ten také ve stejné době namaloval některé obrazy na bočních oltářích. Dřevěné součásti, zejména tabernákl hlavního oltáře, kazatelna…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: Umělecké památky Čech 2, Academia 1978), 11.11. 2016

Středočeský kraj,  Nymburk  (NB), Kněžice

Místa v okolí

 kostel sv. Martina
 Sekeřice
 Sekeřice
 Hlušice
 kostel sv. Markéty
 synagoga
 kostel sv. Václava
 Vlkov nad Lesy
 kostel sv. Vojtěcha
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiří
 Češovské valy
 kaple sv. Marka
 kostel sv. Prokopa
 Bolice
 kostel sv. Václava
 palmový skleník
 děkanství
 Kopidlno
 evangelický kostel
 sousoší Panny Marie
 stará radnice
 Dymokury
 Volanice
 Vysoké Veselí
 kostel sv. Havla
 zvonička
 dub červený
 Husův sbor
 kostel sv. Stanislava
 Smidary
 kostel sv. Vavřince
 Stará Báň
 radnice
 synagoga
 Mastnice
 Nový Bydžov
 Chotělice
 Sloupno
 Skřivany
 Korce
 Choťovice
 kostel sv. Matouše
 Jičíněves
 Jičíněves
 panský dvůr
 kostel sv. Jiří
 Rožďalovice
 kostel sv. Havla
 Luková
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Jiří
 fara
 kostnice
 kostel sv. Gotharda
 Karlova Koruna
 Údrnice
 Mlékosrby
 Kuncberk
 kostel sv. Martina
 Milíčeves
 kostel sv. Jiljí
 loretánská kaple
 Křinec
 Kozelkova vila
 kostel sv. Prokopa
 Staré Smrkovice
 kostel sv. Voršily
 Chlumec nad Cidlinou
 kostel sv. Václava
 Ohnišťany
 kostel sv. Václava
 Libeň
 Podlesí
 kostel sv. Ducha
 sušárna čekanky
 kostel sv. Ondřeje
 Tuř
 kostel sv. Vavřince
 evangelický kostel
 Přestavlky
 Staré Hrady
 Dětenice
 Obora
 Muzeum piva
 Kosice
 Milkovice
 evangelický kostel
 kostel sv. Vojtěcha
 kostel sv. Prokopa
 Sobčice
 Libice nad Cidlinou
 Klamoš
 vodárenská věž
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Městec Králové
Přemysla Otakara II. 23
289 03 Městec Králové
Tel: 604 754 391
http://www.farnostmestec.cz
fara@farnostmestec.cz
Základní informace místa
ID místa: 13191
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: chátrající
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 11.11.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama