evangelický kostel

Obec Rudník (původně Heřmanovy Sejfy) byla zřejmě založena při kolonizaci Krkonoš ve 13. století. Založili ji pravděpodobně společně čeští a němečtí horníci, kteří těžili na úpatí Černé hory stříbro, zlato, železo a měď (odtud původní i dnešní název obce).

Po vydání tolerančního patentu roku 1781 se 400 obyvatel přihlásilo k evangelickému luteránskému náboženství. Do roku 1783 do obce docházeli a střídali se zde němečtí kazatelé. V roce 1783 do Krkonoš přichází konat pastorační službu skupina mladých uherských nekatolických intelektuálů. Prvním stálým pastorem v Rudníku byl Stephan Hoszu, šlechtic z Turé Lúky na Nitransku. Káže ve staveních osadníků nebo pod širým nebem. V spartánských podmínkách vydržel pouze rok a po něm přišli další pastoři z Uher.

V roce 1785 se v osadě Bolkov začal stavět evangelický kostel, dokončen byl ze sbírek věřících a za podpory „bratří“ z pruského Slezska za rok. V té době zde už bylo 800 evangelíků. Současně byla v sousedství vystavěna budova fary. Hřbitov byl kolem kostela založen v roce 1810. Roku 1834 byla při kostele zřízena evangelická škola. V té době byla jedinou školou tohoto typu a připravovala děti z celého regionu ke studiu na vyšších evangelických školách, tehdy převážně na Slovensku. První učitel – Jan Kadavý z Jestřebí – se stal spolupracovníkem Jána Kollára a později Ludovíta Štúra. Učil na střední škole v Martině, vytvořil první slovenský slabikár a čítanku.

Roku 1862 získal kostel věž a v roce 1867 tři zvony – Paulus, Petrus a Hus. Zrekvírovány byly za první světové války.

Evangelická obec fungovala do poloviny dvacátého století, po druhé světové válce zde do roku 1948 působil pastor z Černého Dolu. Na počátku šedesátých let je kostel již zdevastovaný, stejně jako zarostlý hřbitov kolem (poslední pohřeb zde byl v roce 1957). V roce 1991 byla budova v tak havarijním stavu, že musela být snesena kopule věže. Od té doby budova rychle chátrala, dnes je propadlá i střecha a strop lodi, zbylé obvodové zdi nabízel obecní úřad jako stavební materiál.

V roce 2009 začala a obec a obyvatelé kostel vyklízet a obnovovat hřbitov. Na další záchranu chyběly finance, situaci komplikoval také majitel sousední fary, který neumožňoval přistup ke kostelu.

V roce 2024 se obci podařilo získat tři miliony korun z dotačního programu Královéhradeckého kraje, další dva miliony přidala ze svého rozpočtu. Projekt obnovy počítá se zachováním stávajícího torzálního stavu při statickém zajištění dochovaného zdiva. Místní obyvatelé také na pomoc obnově památky založili „RuRu – spolek pro rudnické ruiny“.