Ruiny evangelického kostela z roku 1785–86. Poslední bohoslužby se zde konaly v roce 1948, kostel poté chátral. Dnes stojí uprostřed devastovaného hřbitova pouze obvodové zdivo. Při místním sboru od roku 1834 působila významná evangelická škola.
Hlavní obrázek místa
zřícenina kostela od jihovýchodu
© Milan Caha 03/2009
Obec Rudník (původně Heřmanovy Sejfy) byla zřejmě založena při kolonizaci Krkonoš ve 13. století. Založili ji pravděpodobně společně čeští a němečtí horníci, kteří těžili na úpatí Černé hory stříbro, zlato, železo a měď (odtud původní i dnešní název obce). Po vydání tolerančního patentu roku 1781 se 400 obyvatel přihlásilo k evangelickému luteránskému náboženství. Do roku 1783 do obce docházeli a střídali se zde němečtí kazatelé. V roce 1783 do Krkonoš přichází konat pastorační službu skupina mladých uherských nekatolických intelektuálů. Prvním stálým pastorem v Rudníku byl Stephan Hoszu, šlechtic z Turé Lúky na Nitransku. Káže ve staveních osadníků nebo pod širým nebem. V spartánských podmínkách vydržel pouze rok a po něm přišli další pastoři z Uher. V roce 1785 se v osadě Bolkov začal stavět evangelický kostel, dokončen byl ze sbírek věřících a za podpory „bratří“ z pruského Slezska za rok. V té době zde už bylo 800 evangelíků. Současně byla v sousedství vystavěna budova fary. Hřbitov byl kolem kostela založen v roce 1810. Roku 1834 byla při kostele zřízena evangelická škola. V té době byla jedinou školou tohoto typu a připravovala děti z celého regionu ke studiu na vyšších evangelických školách, tehdy převážně na Slovensku. První učitel – Jan Kadavý z Jestřebí – se stal spolupracovníkem Jána Kollára a později Ludovíta Štúra. Učil na střední škole v Martině, vytvořil první slovenský slabikár a čítanku. Roku 1862 získal kostel věž a v roce 1867 tři zvony – Paulus, Petrus a Hus. Zrekvírovány byly za první světové války. Evangelická obec fungovala do poloviny dvacátého století, po druhé světové válce zde do roku 1948 působil pastor z Černého Dolu. Na počátku šedesátých let je kostel již zdevastovaný, stejně jako zarostlý hřbitov kolem (poslední pohřeb zde byl v roce 1957). V roce 1991 byla budova v tak havarijním…  číst dále
Milan Caha (zdroj: Wajsar S.: …tam u těch , 30.3. 2009
Královéhradecký kraj,  Trutnov  (TU),

Místa v okolí

 kostel sv. Václava
 fara
 Rudník
 Rudník
 kostel sv. Martina
 Purkhybl
 Fořt
 kaple s Pietou
 Javorník
 Arnultovice
 Černá hora
 Horní Vlčice
 fara
 děkanství
 smírčí kříž
 Hostinné
 radnice
 Břecštejn
 morový sloup
 kaple sv. Antonína
 kostel sv. Josefa
 Podhůří
 kostel sv. Vojtěcha
 Aichelburg
 Vlčice
 kaple sv. Anny
 Ochranná kaple
 pivovar
 Horní Maršov
 kostel sv. Jakuba
 Vrchlabí
 Vrchlabí
 kostel sv. Vavřince
 Tři domky
 fara
 Nové Zámky
 kostel sv. Josefa
 Bradlo
 evangelický kostel
 kostel sv. Anny
 Horní Branná
 kostel sv. Mikuláše
 Špitál
 hrobka Harrachů
 Plátenický dům
 Rechenburg
 Stachelberg
 Žalý
 Žacléř
 Šibeník
 Trutnov
 evangelický kostel
 Krakonošova kašna
 stará radnice
 Sněžka
 Studenec
 Dolní Štěpanice
 Kozinec
 mariánský sloup
 Pecka
 Levínská Olešnice
 kostel sv. Mikuláše
 kovárna
 smírčí kříž
Základní informace místa
ID místa: 7591
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 31.3.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama