Břecštejn

Původní název hradu byl tedy Stein. Co vedlo k jeho zániku, není známo, protože žádné jiné zprávy se o něm nezachovaly. Teprve ze zápisu v trutnovských manských deskách z r. 1455, ve kterém je uváděn Mikuláš (Nykl) Zilvár seděním na Břečtejně, můžeme usuzovat, že bohatý vladycký rod Zilvárů, který od 14. století postupně získával majetky na území trutnovského manského kraje, vybudoval v první polovině 15. století na místě staršího hradu Steinu a v těsné blízkosti svého vlčického statku hrad Břečtejn a ten učinil středem svého panství. Jádrem zilvárovského spojeného manského statku byly Pilníkov a Vlčice. Nové zilvárovské sídlo vyrostlo na strmé slepencové skalní kře, a již proto nemohlo být rozsáhlé. Prakticky nepřístupné bylo na severozápadní straně, kde je skalní stěna téměř svislá. Na východě a jihovýchodě musel být hrad chráněn dvojím příkopem a valem. Po stránce fortifikační řadíme Břečtejn mezi hrady tzv. slezského typu, u nichž vlastní hrad včetně věže a obytných objektů tvoří jediný stavební celek uzavřený obvodovou zdí. V jeho jižní části, v místech, kde byl postaven koncem 18. století altán, vybudovali Zilvárové bezpečné stavení, které bylo v horní části dřevěné. Zřejmě proto dostal hrad jméno Břečtejn, jež vzniklo počeštěním německého jména Brettstein, označujícího tento „prkenný hrad“. Již v první polovině 16. století začali Zilvárové nazývat svůj hrad podle německého tvaru jména svého rodu Silberstein; poprvé se setkáváme s tímto jménem v r. 1532. Tehdy vládl na Břečtejně Adam Zilvár, který rozšířil zilvárovské statky v Podkrkonoší a r. 1522 dosáhl na králi Ludvíkovi propuštění Břečtejna s Vlčicemi a Pilníkovem z manství Trutnovského kraje. Před r. 1579 byl na Břečtejně pánem Adamův bratr Kryštof, který sloužil v mládí mnoho let arciknížeti Ferdinandovi. Pravděpodobně již někdy v době jeho vlády začal být Břečtejn pro Zilváry nepohodlný, a ti proto v duchu renesančního způsobu života přenesli své sídlo do rozšířené tvrze v blízkých Vlčicích. Od druhé poloviny 16. století byl tedy Břečtejn neobydlen a všechny prameny jej po celé 17. století označují jako pustý hrad na vlčickém panství, k němuž patřila zřícenina. Jméno Silberstein přešlo na poplužní dvůr, ležící pod hradem, který se připomíná od počátku 16. století. Schwarzenberkové jej zrušili a na jeho místě vybudovali pro poddané svého panství v l. 1677 – 1685 stejnojmennou vesnici Silberstein (dnešní Hrádeček, část obce Vlčice). Noví osídlenci používali ke stavbám materiál ze zříceniny hradu. R. 1790 koupil vlčické panství lnářský velkopodnikatel Jan František Theer, který dal zříceninu Břečtejna upravit a stavebně zajistit. Bylo vyčištěno zdivo od rumu a křovin, vybudovány pískové cesty a postaveno kamenné schodiště k prostorám vlastního hradu. Na místě někdejšího dřevěného stavení dal Theer vybudovat v r. 1794 velký osmiboký altán, který však byl v první polovině 20. století zbořen. Theerové se dokonce v r. 1794 psali „ze Silbersteina“ podle německého názvu hradu. Do dnešních dnů zbyly z vlastního hradu Břečtejna pouze vysoké zdi, které se sbíhají na severní straně v pravém úhlu, kdežto na jižní straně v oblouku. Do hradu se přichází někdejšími sklepy a v jeho severním křídle jsou patrné stopy po nevelkém čtyřhranném stavení se dvěma zakulacenými rohy. V jižní části je zachován velký sklep, sklenutý do špičatého oblouku, nad nímž stávalo původní dřevěné stavení Zilvárů. Zbytky hradu Břečtejna dále chátrají.