Moje místa 0

Lysá hora

Lysa, Lissa huera, Lyssahora, Lissa hora, Gigula
Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1324 m). Dominanta kraje se vzácnou faunou i flórou. Obě tur. chaty v 70. l. 20. stol. vyhořely a nebyly obnoveny. Dnes cíl turistiky. Na vrcholu vysílač, meteo. stanice, občerstvení a daleké výhledy do kraje.
Hlavní obrázek místa
Zimní Lysá hora v západu slunce
© Jan P. Štěpánek 2005
Graficke pismenko Beskydská perla, královna Beskyd či beskydská krasavice – i tak bývá mnohými označována nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora. Se svou výškou 1324 metrů a typickým tvarem s homolovitým vrcholem lidově zvaným Gigula dominuje celému kraji. Lysá hora dennodenně přitahuje desítky nadšených turistů nováčků i skalních příznivců zvaných Lysaři, aby se mohli z vrcholu pokochat neopakovatelným rozhledem na všechny světové strany. Za dobrého počasí máme celé Beskydy jako na dlani, stejně tak Ostravsko na severu. Když se poštěstí, vidíme vrcholky Jeseníků, Vysokých a Západních Tater, Malé a Velké Fatry či Javorníků. Ačkoliv již takřka 30 let ...
Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007

    turistické

    Přístup (výšlap) na Lysou horu
    Na vrchol Lysé hory vede několik těžších i lehčích turistických značených tras. Z obce Malenovice, které leží na severozápadním úpatí hory, vedou dvě trasy. Na žlutou je nejlepší se napojit u hotelu rajská bouda. Trasa vede údolím Satiny, kolem hostince U Veličků, a po hřebeni Lukšince k místu, kde se napojuje na červenou značku z Ostravice. Modrá značka vede z frýdlantského nádraží, přes Malenovice, kopec Hradovou až k památníku Ivančena.

    Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007
    Pojem "Lysaři"
    Lysaři – jedinci, které Lysá hora jednoduše uchvátila. Tito lidé, jejichž věkové spektrum sahá od dětí až po jedince s osmým křížkem na krku, takřka dennodenně, za pálivého slunce i sněhové vánice, v dešti, sněhu i mrazech, vystupují na vrchol, aby se zde ani neohřáli a hned zase sestupovali dolů do údolí. Ptáte se proč to dělají?.... těžko říci. Mnohdy jsou nechápáni, mnohdy jsou obdivováni. Člověk musí výstup na Lysou zažít, aby tyto „Lysaře“

    Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007
    Meteorologické rekordy a kuriozity na Lysé hoře
    Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu : 2,9 °C Nejchladnější rok: 1902 (průměrná teplota 0,5 °C) Nejteplejší rok: 2002 (průměrná teplota 4,4 °C) Absolutní maximum teploty vzduchu : 29,4 °C (5. 7. 1957) Absolutní minimum teploty vzduchu: -30,9 °C (9. 2. 1956) Srážky Lysá hora má průměrně 224 dny se srážkami Průměrné roční srážky : 1440,0 mm Rok s nejvyššími srážkami: 1913 (2255 mm) Rok s nejnižšími srážkami: 1992 (1072

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

    historie

    Historie turistiky a chat na Lysé hoře
    První zmínka o Lysé hoře pochází z roku 1261, kde je ve staré listině jmenována jako Lissa huera. Její vrchol a pojmenování se ještě několikrát objevilo na starších mapách (např. mapa Hukvaldského panství z doby kolem r. 1700). Lysá hora patřila vždy pod území Slezska. Nejinak tomu je i dnes. Význam Lysé hory a její spojení s lidským faktorem začal vzrůstat až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo až s poslední třetinou 19. století.

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a regionálních informací o Lysé hoře, 14.3. 2007
    Historie televizního vysílače na Lysé hoře
    Z důvodu rozšíření signálu 2. programu československé televize bylo rozhodnuto o výstavbě vysílače na vrcholu Lysé hory. Výstavbě vysílače předcházelo složité vybudování takřka 9 km dlouhé asfaltové silnice z obce Krásná (lokalita Papežov) až na vrchol hory. Stavbu vyprojektoval pražský architekt Trnka, realizátorem byl stavební podnik VOKD Ostrava. Samotná stavba vysílače byla dokončena na začátku osmdesátých let minulého století. Objekt je

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007
    Historie a současnost meteorologie na Lysé hoře
    Meteorologie na Lysé hoře Pravidelné měření množství spadlých srážek, teplotu vzduchu , výšku sněhové pokrývky a nově napadlého sněhu započalo na Lysé hoře 15. července 1897. Měřilo se 3x denně. Prvním měřitelem byl Jaroslav Winkler z Albrechtovy chaty. Od listopadu roku 1918 se začaly písemné výkazy posílat do Státního ústavu meteorologického v Praze. Během 2. světové války zde počasí s přestávkami pozorovali němečtí vojáci, kteří na lysé hoře

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

    popis

    Popis Lysé hory a její fauny a flóry
    Lysá hora tvoří v rámci Moravskoslezských Beskyd samostatný masív oddělený od ostatních částí hor hlubokými zářezy údolí řeky Ostravice (na západě), Mohelnice (na východě) a Řečice (na jihu). Z vrcholu zvaného lidově Gigula (tento starý název obnovil básník Petr Bezruč), který má 1324 m, vybíhají 4 rozsochy (hřebeny) nazývané "Lukšinec” (na západ), "Malchor” (na sever), "Zimní Polana” (na východ) a "Velký Kobylík” ( k jihu). Existuje však zde

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007
    Popis vysílače na Lysé hoře
    Objekt radiokomunikačního vysílače se nachází východně od vrcholu Lysé hory ve výšce 1313 m a tvoří charakteristickou dominantu hory. 78 m vysoký objekt se skládá ze tří samostatných navzájem propojených částí. K Radiokomunikačnímu objektu Lysá hora přináleží i vodní zdroj Zimný, jenž slouží k zásobování vodou pro potřeby objektu a dalších subjektů na vrcholu Lysé hory. Dále je ve správě Radiokomunikací i účelová komunikace z Papežova na

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

    Základní informace místa
    ID místa: 5007
    Typ místa: ostatní
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: volně přístupno
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?5007
    Uveřejněno: 21.3.2007
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 32' 45.55"
    E 18° 26' 50.18"
    Země: Česká republika
    Kraj: Moravskoslezský kraj
    Okres:  Frýdek-Místek  (FM)
    Obec: Krásná
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg

    Upravit informace
    © Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    , RSS, Vaše oblíbená místa,
    Zavřít reklamu