Sobota, 16. leden 2021. Svátek slaví Ctirad, zítra Drahoslav

Lysá hora

Lysa, Lissa huera, Lyssahora, Lissa hora, Gigula
Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1324 m). Dominanta kraje se vzácnou faunou i flórou. Obě tur. chaty v 70. l. 20. stol. vyhořely a nebyly obnoveny. Dnes cíl turistiky. Na vrcholu vysílač, meteo. stanice, občerstvení a daleké výhledy do kraje.
Hlavní obrázek místa
Zimní Lysá hora v západu slunce
© Jan P. Štěpánek 2005

Beskydská perla, královna Beskyd či beskydská krasavice – i tak bývá mnohými označována nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora. Se svou výškou 1324 metrů a typickým tvarem s homolovitým vrcholem lidově zvaným Gigula dominuje celému kraji. Lysá hora dennodenně přitahuje desítky nadšených turistů nováčků i skalních příznivců zvaných Lysaři, aby se mohli z vrcholu pokochat neopakovatelným rozhledem na všechny světové strany. Za dobrého počasí máme celé Beskydy jako na dlani, stejně tak Ostravsko na severu. Když se poštěstí, vidíme vrcholky Jeseníků, Vysokých a Západních Tater, Malé a Velké Fatry či Javorníků. Ačkoliv již takřka 30 let neexistuje na Lysé hoře žádná turistická chata, je možno se občerstvit v bufetu zvaném Šantán a Plesnivka (nad vstupem nápis chata Lysá hora). Kromě toho se na vrcholu nachází i meteorologická stanice, stanice ...
Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007

    turistické

    Přístup (výšlap) na Lysou horu
    Na vrchol Lysé hory vede několik těžších i lehčích turistických značených tras. Z obce Malenovice, které leží na severozápadním úpatí hory, vedou dvě trasy. Na žlutou je nejlepší se napojit u hotelu rajská bouda. Trasa vede údolím Satiny, kolem hostince U Veličků, a po hřebeni Lukšince k místu, kde se napojuje na červenou značku z Ostravice. Modrá značka vede z frýdlantského nádraží, přes Malenovice,

    Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007
    Pojem "Lysaři"
    Lysaři – jedinci, které Lysá hora jednoduše uchvátila. Tito lidé, jejichž věkové spektrum sahá od dětí až po jedince s osmým křížkem na krku, takřka dennodenně, za pálivého slunce i sněhové vánice, v dešti, sněhu i mrazech, vystupují na vrchol, aby se zde ani neohřáli a hned zase sestupovali dolů do údolí. Ptáte se proč to dělají?.... těžko říci. Mnohdy jsou nechápáni, mnohdy jsou obdivováni. Člověk

    Jan P. Štěpánek, 21.3. 2007
    Meteorologické rekordy a kuriozity na Lysé hoře
    Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu : 2,9 °C Nejchladnější rok: 1902 (průměrná teplota 0,5 °C) Nejteplejší rok: 2002 (průměrná teplota 4,4 °C) Absolutní maximum teploty vzduchu : 29,4 °C (5. 7. 1957) Absolutní minimum teploty vzduchu: -30,9 °C (9. 2. 1956) Srážky Lysá hora má průměrně 224 dny se srážkami Průměrné roční srážky : 1440,0 mm Rok s nejvyššími srážkami: 1913 (2255

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

    historie

    Historie turistiky a chat na Lysé hoře
    První zmínka o Lysé hoře pochází z roku 1261, kde je ve staré listině jmenována jako Lissa huera. Její vrchol a pojmenování se ještě několikrát objevilo na starších mapách (např. mapa Hukvaldského panství z doby kolem r. 1700). Lysá hora patřila vždy pod území Slezska. Nejinak tomu je i dnes. Význam Lysé hory a její spojení s lidským faktorem začal vzrůstat až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a regionálních informací o Lysé hoře, 14.3. 2007
    Historie televizního vysílače na Lysé hoře
    Z důvodu rozšíření signálu 2. programu československé televize bylo rozhodnuto o výstavbě vysílače na vrcholu Lysé hory. Výstavbě vysílače předcházelo složité vybudování takřka 9 km dlouhé asfaltové silnice z obce Krásná (lokalita Papežov) až na vrchol hory. Stavbu vyprojektoval pražský architekt Trnka, realizátorem byl stavební podnik VOKD Ostrava. Samotná stavba vysílače byla dokončena na začátku

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007
    Historie a současnost meteorologie na Lysé hoře
    Meteorologie na Lysé hoře Pravidelné měření množství spadlých srážek, teplotu vzduchu , výšku sněhové pokrývky a nově napadlého sněhu započalo na Lysé hoře 15. července 1897. Měřilo se 3x denně. Prvním měřitelem byl Jaroslav Winkler z Albrechtovy chaty. Od listopadu roku 1918 se začaly písemné výkazy posílat do Státního ústavu meteorologického v Praze. Během 2. světové války zde počasí s přestávkami

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

    popis

    Popis Lysé hory a její fauny a flóry
    Lysá hora tvoří v rámci Moravskoslezských Beskyd samostatný masív oddělený od ostatních částí hor hlubokými zářezy údolí řeky Ostravice (na západě), Mohelnice (na východě) a Řečice (na jihu). Z vrcholu zvaného lidově Gigula (tento starý název obnovil básník Petr Bezruč), který má 1324 m, vybíhají 4 rozsochy (hřebeny) nazývané "Lukšinec” (na západ), "Malchor” (na sever), "Zimní Polana” (na

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007
    Popis vysílače na Lysé hoře
    Objekt radiokomunikačního vysílače se nachází východně od vrcholu Lysé hory ve výšce 1313 m a tvoří charakteristickou dominantu hory. 78 m vysoký objekt se skládá ze tří samostatných navzájem propojených částí. K Radiokomunikačnímu objektu Lysá hora přináleží i vodní zdroj Zimný, jenž slouží k zásobování vodou pro potřeby objektu a dalších subjektů na vrcholu Lysé hory. Dále je ve správě

    Jan P. Štěpánek podle turistických průvodců a informačních tabulí na vrcholu hory, 21.3. 2007

    Půdorys místa

    Zastavovací schéma vrcholu Lysé hory
    © info na vrcholu hory
    Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek


    Vložit do oblíbených
    Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Krásná

    Místa v okolí

    Základní informace místa
    ID místa: 5007
    Typ místa: ostatní
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: volně přístupno
    Odkaz: https://www.hrady.cz/index.php?OID=5007
    Uveřejněno: 21.3.2007
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    Články

    Mikulovská středověká rozhledna a zatopený vápencový lom – dvě úžasné scenérie, které stojí za vidění

    Cestování

    Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.

    Škoda na autě? Její náhradu vyřeší pojištění

    Reklamní sdělení

    Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.

    Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?

    Zajímavosti

    Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.

    Putování starými českými vánocemi aneb co jste o nejkrásnějších svátcích roku možná vůbec netušili….

    Hrady a zámky

    Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.

    Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?

    Hrady a zámky

    Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?

    Minaret Lednice nabízí úžasný pohled do krajiny z ptačí perspektivy

    Hrady a zámky

    Lednický minaret je asi zbytečné dlouze představovat. Každý rok k němu zavítá na 100 000 návštěvníků a ani my jsme nebyli výjimkou. Je to naprosto unikátní stavba, jediná svého druhu v naší vlasti a zároveň jde o nejvyšší minaret v neislámských zemích.

    reklama