městské hradby

Opavu tehdy uhájil Beneš z Benešova. Opava odolala, avšak její okolí bylo zcela zpustošeno. Gotické hradby obkroužily město v poměrně pravidelném oválu. Do města se vstupovalo 3 branami a jednou fortnou : na západě byla situována brána Jaktařská (na památku této brány byla pojmenována ulice U Jaktařské brány), na jihu stávala brána Hradecká (dnes Ostrožná ulice), na severovýchodě ratibořská brána (v koutě Dolního náměstí) a Mlýnská fortna na severním obvodě hradeb ( Kolářská ulice). V letech 1428 a 1431 procházela Opavskem husitská vojska a v roce 1486 se Opava postavila proti králi Jiřímu z Poděbrad. V rámci pozdně gotického a renesančního zesílení hradeb vznikly před Jaktařskou a Hradeckou branou mohutné barbakány. Vnitřní hradbu zesilovala řada hranolových věží s rovným zakončením, některé s atikami. Důležitou součástí opevnění byl knížecí zámek (původně pozdně gotický hrad vybudovaný někdy kolem roku 1400 knížetem Přemkem), vybudovaný ve východní špici fortifikace, chráněný též mlýnským a hradebními náhony. V srpnu 1626 se město dobrovolně vzdalo Dánům, vedeným komisařem Jáchymem Miclavem, kteří město silně opevnili (zvláště Hradeckou bránu). V červenci 1627 s evšak vzdali Valdštejnovi. Kolem roku 1629 již mělo dle všeho existovat kolem města bastionové opevnění. Nová vojenská vzpoura vypukla v Opavě roku 1634 po smrti Albrechta z Valdštejna. Trvala však jen několik dní. Roku 1642 obsadili poměrně snadno Opavu Švédové. Další zesílení hradeb podnítila hrozba tureckého vpádu v roce 1663. V letech 1666 – 83 byl zesílen prstenec bastionového opevnění, které dobře zachycuje tzv. požární obraz z roku 1689. Od roku 1741 do července 1742 a znovu v prosinci 1745 a v roce 1778 obsadili město Prusové. Hradby byly bořeny a příkopy zasypávány v letech 1800 – 38. Městské brány byly zbořeny v letech 1831 – 36. Vnitřní i vnější věž Hradecké brány si až do likvidace zachovaly renesanční atiky. Na místě předbraní vznikla nová prostranství (náměstí Osvoboditelů, Senný trh, náměstí Republiky a Svobody).