
Město Dubá leží na hlavní silnici I/9, 20 km jižně od České Lípy a 26 km severně od Mělníka. Lze soudit, že Dubá jako sídliště existuje od 1. poloviny 11. století. Ale teprve v první polovině 13. století existují zmínky o prvních pánech z Dubé, kteří sídlili na hradu Dubá. Tento hrad měl své podhradí na místě dnešní Malé strany, jež je nejstarší částí Dubé. Počátkem 14. století Berkové z Dubé dubský hrad opustili a vybudovali po roce 1430 nedaleko hrad Starý Berštejn a v letech 1553–1567 postavil Adam Berka z Dubé zámek Nový Berštejn.
1192–1197 jako svědek v listinách pro klášter v Plasech a v zakládací listině kláštera v Teplé. Načeplukovi synové Albrecht a Načepluk se připomínají v l. 1237–1267. Před r. 1253 prodal Albrecht společně se svým příbuzným Janem Dubou a další vesnice křižovnickému špitálu sv. Františka v Praze. Ještě v 13. století však koupil Dubou syn Častolova Žitavského Hynek a vystavěl si tu na ostrohu u rybníka při cestě do České Lípy nad dnešním kinem hrad. Od té doby se příslušníci této nejmocnější větve Ronovců nazývali z Dubé, i když později tvořila Dubá jen malou část jejich majetku. Hynek z Dubé patřil k předním velmožům země, od r. 1291 byl nejvyšším komorníkem, r. 1295 domažlickým purkrabím a od r. 1306 purkrabím Pražského hradu. O jeho jmění, které podstatně rozmnožil, se rozdělili po r. 1309 synové Půta, Hynek a Hynáček. Dubá připadla jednomu z Hynků, který však sídlil v Praze nebo na hradě Kladsku. Od r. 1320 byl purkrabím Pražského hradu jako jeho otec. V r. 1327 získal Lipou, nynější Českou Lípu, a tamější hrad se tak stal sídlem rodu, takže jeho členové se dále psali z Dubé a Lipé. Po Hynkově smrti r. 1348 dostal Dubou jeho mladší syn Jindřich, ale protože byl současně majitelem hradů Jestřebí a Housky, v Dubé nesídlil. Jméno panství se však udrželo až do konce 14. století, kdy při dalším dělení majetku mezi členy početného rodu pánů z Dubé a Lipé zaniklo. Kdy a jak hrad Dubá zanikl, nevíme. Podle nezaručených zpráv z konce 18. století byly tehdy ještě patrné jeho valy a hrad sám prý měl čtvercový půdorys. Ale již A. Sedláček koncem 19. století nenalezl po nich žádné stopy..