
Dnešní název pozůstatků zajímavého jeskynního hrádku Klemperka vypovídá o souvislosti s loupežníkem Klemperou, který ve zdejším kraji působil a snad zde měl i jeden ze svých úkrytů. Skalní sídlo v Šemanovickém dole je však mnohem starší, a i když neznáme jeho historické osudy ani původní jméno, lze vznik hrádku klást do 13. – 14. století. Mohl nějak souviset s blízkou Truskavnou, kde je doložena tvrz zemanů z Truskavny, z níž prý vedla tesaná skalní chodba až do dolního sklepa Klemperky. Původní pískovcový převis byl tedy někdy ve středověku doplněn vytesáním dvou světniček a dřevěným přístavkem umožňujícím vstup a obranu, po němž se dochovaly draže a lůžka pro trámy. Zatímco horní světnička je umístěna v úrovni podlahy převisu, do dolní světničky je nutné sestoupit po tesaném schodišti. Tento sklep je však jako úkryt chráněných druhů netopýrů nepřístupný.
Na úsvitu lidských ději, kdy kraj byl silně zalesněn a jen tu a tam se našel odvážný hlouček bojovníků, který se pronikl na lov, se do tmavého údolí snesl drak. Ohněm, který vypustil z tlamy si vypálil okolí a odhalil tak skálu, která žárem plamene pukla. Do této pukliny snesl drak vejce a odletěl do severních zemí. Vejce zapadlo do škvíry a zvolna zrálo. Když se na Kokořínsku usadili Slované, počalo mýcení lesa a tak jednoho dne nalezli drvoštěpové i prasklou skálu. Odvážně vstoupili dovnitř a nalezli zde skryté vejce, které se mírně třáslo. Vejce vynesli na sluněční paprsky a ty jen co dopadly, zahřály skořápku a vejce začalo praskat. Za okamžik prasklo a z vejce se vyklubal malý drak. Tehdejší objevitelé draka vzali do vsi a vyhovali z něj hodnou ještěrku. Ta jim pomáhala při lesních pracech a když byli slované napadeni germánským nájezdem, drak jim pomohl ohněm, který zdědil po své matce dračici. Slované… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.