Výrazné (až 3m hluboké) pozůstatky příkopů opevnění čtvercové pěchotní reduty o hraně cca 50m s dvojicí baterií z počátku třicetileté války na bývalé Zlaté stezce u Soumarského mostu.
Hlavní obrázek místa
Esovité vlnění příkopů - roh reduty s navazující dělostřeleckou baterií
© Petr Turyna 07/2006
Mezi jedny z nejpůsobivějších obranných staveb krčících se v šumavských hvozdech lze bezesporu zahrnout i Volarské šance – velmi dobře patrné pozůstatky (až 2 až 3m hluboké relikty příkopů) opevněného objektu chránícího strategický bod na Zlaté stezce, Soumarský most. Čtvercová pěchotní reduta o hraně cca 50m s dvojicí dělostřeleckých baterií z počátku třicetileté války zažívala v prvopočátku tohoto konfliktu zajímavé zvraty. Protože Zlatá stezka pochopitelně nebyla pouze cestou kupců (naopak – s rozhořívající se válečnou vřavou také stále častěji sloužila jako válečná komunikace), o pevnůstku se občasně bojovalo; tak se stalo, že se vyměnila její posádka a užívali ji stavovské i císařské jednotky. Povětšinou si však kontrolu udržela císařská armáda. Strategičnost umístění reduty stavovská strana plně vycítila až nedlouho před bělohorskou bitvou. Pětiticísová armáda pod vedením generálů Mansfelda a Thurna zahájila třídenní obléhání 27.7. 1620. Tři stovky obránců přečkaly i podkopání a následný pokus o zlikvidování střelným prachem; až 29.7. byla dohodnuta kapitulace výměnou za možnost volného odchodu - posádka vallonského pluku de Croy tak odtáhla k Českému Krumlovu. Stavovští tedy pozici získali a značně tak císařské armádě ztížili vstup do české kotliny. Nicméně, po bělohorských událostech mužstvo pevnůstku bez boje opustilo – ta se v dalším průběhu války stala již němým svědkem toku zásobování apod. Postupně upadala v zapomění. Archeologický průzkum z konce minulého století přinesl cenný soubor nálezů, které dnes můžete vidět – včetně rekonstrukce reduty – v Prachatickém muzeu.
Mass, Turyna Petr, 31.7. 2006

Půdorys místa


© snímek z informační cedule u místa, autor neuveden
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Prachatice  (PT), Volary

Místa v okolí

 rechle
 chlebová pec
 Lenora
 Stožecká kaple
 domy alpského typu
 kostel sv. Kateřiny
 silniční most
 kaple Panny Marie
 Boubínský prales
 Kunžvart
 Hus
 Boubín
 kostel sv. Anny
 Třístoličník
 Stifterův obelisk
 vodní rozdělovač
 kostel Jména Ježíš
 kostel sv. Anny
 Trojmezná
 Trojmezí
 kaple
 Drslavice
 Knížecí stolec
 Libín
 Hausberk
 Chalupská slať
 městské opevnění
 Prachatice – MPR
 stará radnice
Základní informace místa
ID místa: 4476
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 31.7.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

reklama