Hůrky

Hůrky, německy Berwerk nebo zdejším německým nářečím Perprich, Berberich, jsou starou hornickou osadou vybudovanou středověkými havíři. Dnes ji tvoří pouhých pět usedlostí podél lesní cesty, ale v minulosti byla vsí možná i s kostelem. Podle lokálního podbořanského historika W. Rotta byla obec vypleněna a zničena za třicetileté války švédskými vojáky generála Königsmarka během tažení z Lokte přes Rakovník na Prahu v létě 1648. První zmínka o dolování pochází z roku 1544, kdy císař Ferdinand I. povolil těžit zlato Buriánovi z Gutštejna v okolí městečka Jesenice, která tak měla statut horního města. Drahé kovy zde ale byly určitě těženy již v předhusitské době. Ještě v říjnu roku 1712 bylo prodáno šichtmistrovi z Hůrek 1550 cihel v ceně 7 zlatých a 45 krejcarů. To je poslední přímý doklad o dolování. Roku 1882 došlo k průzkumu některých štol a podle nalezených zbytků rud se můžeme domnívat, že zde bylo těženo stříbro, železo a olovo. Vytěžená ruda byla zpracována v huti pod jesenickým rybníkem Dolním Fikačem, nejdéle však do roku 1531, kdy byla zrušena. Vytěžená hornina byla drcena na jemnou drť pomocí jednoduchého stroje zvaného mokrá stoupa protože tak bylo možné vytěžit největší počet malých částeček drahého kovu. Zbytky mokré stoupy se nalézají v nedaleké vsi Klečetná, spojené s Hůrkami tzv. Zlatou stezkou.S těžbou v Hůrkách možná souvisejí nedaleké Trpasličí díry, které jsou starou odvodňovací štolou. Pohádkový název mají z pobělohorské doby kdy se ve zdejším kraji vyměnilo obyvatelstvo pocházející z německých katolických zemí, nemajících povědomí o těžbě a stará důlní díla připisovali pohádkovým bytostem.