Palisády
pohled z vedlejší skály
© Jan Novák, 11/2006
Málo známé zbytky skalního hrádku zvaného Staráky najdete nedaleko vsi Kokořína, na hraně údolí hned za zámkem.
Zdivo se zde nedochovalo, přesto si můžete prohlédnout několik do skály vytesaných světniček. Zajímavostí je, že právě sem umístil Karel Hynek Mácha děj svých Cikánů.
Historické písemné zprávy o této lokalitě nejsou známy a z archeologických nálezů je bohužel k dispozici pouze jediný keramický fragment, rámcově datovatelný do 14. století. Dnešní podoba objektu je také bohužel částečně poznamenána romantickými úpravami při vzniku kokořínského zámeckého parku. ...Lokalita zvaná Staráky vznikla na výrazném skalním bloku na hraně údolí, odkud byl také z jižní strany veden původní vstup úzkou průrvou mezi skalními bloky. Byl důležitý i z hlediska zásobení objektu vodou, neboť zde chyběla cisterna. Již v této nejnižší úrovni najdeme jednu větší, do skály vytesanou světničku. Další takové světničky jsou ve vnitřním areálu hrádku, který byl přístupný ve skále tesanou chodbou navazující na horní část vstupní průrvy. Samotné jádro byla výškově rozčleněno na tři úrovně a na horní plochu vedlo dodnes zachované schodiště. Zde se dochovaly terénní zbytky nějaké blíže neurčitelné stavby, obíhané náznakem příkopu, což lze interpretovat jako zbytek paláce či jiné obytné stavby. Teoreticky však ale nelze bez archeologického výzkumu vyloučit ani možnost, že by se mohlo jednat o mladší relikty, spojené například s novověkým altánem. I když mnoho dnes dochovaných terénních úprav a detailů světniček je bezesporu až výsledkem romantických úprav, představuje lokalita Kokořín – Staráky zřejmě velmi zajímavý a u nás ojedinělý příklad tzv. skalního stěnového hradu..
Na východním okraji zámeckého parku ve vsi Kokořín jsou zachovány zbytky prvního kokořínského hradu, pravděpodobně původního sídla majitelů panství před stavbou nového hradu Kokořína. Podle nich můžeme soudit, že jde o typ hradu obvyklý v pískovcových skalách, kde přirozené opevnění bylo pouze doplňováno. ...Jsou zde dosud zachované místnosti vytesané do skály ve třech patrech nad sebou. Spojení mezi jednotlivými částmi obstarávalo dřevěné schodiště a můstky. Nejnižší patro zabírá obranná chodba, která se rozšiřuje do místností různého tvaru opatřených otvory, pravděpodobně střílnami, které ovládaly prostor pod hradem a cestu v údolí. Střední patro tvoří rovněž chodba s vytesanou místností ve skále. V nejvyšším patře je zachována místnost opatřená čtverhranným oknem a otvorem pro odvádění kouře z ohniště. Dále jsou zde patrny zbytky dalších místností, podle stop ve skále pravděpodobně dřevěných nástaveb. Nejvyšším místem hradu Kokořína je malý pahorek, na kterém jsou dodnes stopy po hradní věži, hlavním opevnění hradu. Nedostatek písemných zpráv znemožňuje přesné určení jak stáří hradu, tak zjištění jeho majitele. Romantické zříceniny inspirovaly K. H. Máchu při psaní románu Cikáni. Umístil sem část děje a z místnosti v nejvyšším patře udělal obydlí staré cikánky Angeliny.
|
Přihlášení |
