Freudenstein

Hrad postavil r. 1517 Jan Münich pro Štěpána Šlika, vladaře ostrovské větve rodu a zakladatele jáchymovské slávy, který od r. 1519 razil v Jáchymově vlastní minci (pozdější joachimsthaler Grosch, tolar). Poměrně jednoduchá pevnostní architektura vycházela z obdélného hradebního půdorysu 65 x 50 m, v jehož severovýchodním a jihozápadním rohu stály válcové věže o průměru 8 m a síle zdiva 1,7 m. K vnějším zdem,1,5 m silným, přiléhala uvnitř hospodářská a obytná stavení. Vchod byl umístěn v západní hradbě. Už v 16. století byly obě věže nestejně vysoké, jak ukazují soudobá vyobrazení, přičemž menší, jihozápadní věž, sloužící čistě obranným účelům, měla kuželovitou střechu a druhá, vyšší, severovýchodní obytná věž měla složitější zakončení s vyloženým ochozem na krakorcích a prohnutou kuželovitou střechou s lucernou. Hrad sloužil jednak jako sídlo horních hejtmanů nebo dočasně i Šliků, jednak jako ochrana Jáchymova. Brzy po založení stihla hradní novostavbu první pohroma. Jáchymov, povýšený r. 1520 králem Ludvíkem Jagellonským na horní město, se neustále rozrůstal přílivem tisíců německých horníků. Vznikaly první sociální konflikty, které vyvrcholily r. 1525. Horníci, podráždění nejen špatným zacházením, ale také pod vlivem německé selské války vrcholící tehdy v nepříliš vzdáleném Durynsku, se rychle revolucionizovali. Poslední kapkou byla zpráva, že se Štěpán Šlik, jejich vrchnost, přidal vojensky ke spolku říšských knížat proti selskému povstání. V květnu 1525 se havíři shromáždili na náměstí a zaútočili na novou radnici, kde zničili všechny písemnosti a zajali purkmistra. Potom se rozvášněný dav obrátil na šlikovský hrad, který vytloukl a zpustošil. Teprve za cenu jistých sociálních ústupků a s pomocí okolních feudálů Šlik povstání potlačil. Poškozený hrad byl rychle opraven a sídlil na něm horní hejtman Jindřich z Könritzu. Po smrti mocného Štěpána Šlika r. 1526 v bitvě u Moháče a po nástupu nového panovníka Ferdinanda I. se staly dějiny Jáchymova svědkem konfliktu mezi habsburskou mocí a Šliky. Už v r.1528 odňal Ferdinand Šlikům mincovní právo a r.1545 pod záminkou porušení královského nařízení uvrhl pět předních Šliků do Bílé věže na Pražském hradě a těm nezbývalo nic jiného, než zříci se všech svých práv na Jáchymov s tím, že jim panovník ponechal nadále v zástavě ostatní panství v Loketském kraji, která měli už od r. 1437, a horní desátek na deset let, tj. do r. 1555. Ale ani ten jim dlouho nezůstal. Nezdařené povstání českých stavů v r.1547, ve kterém se angažovali Šlikové i obec Jáchymov, jež vpustila do hradu i města v březnu 1547 saského velitele Thumshirna, znamenalo definitivní dovršení královské vlády nad Jáchymovem. Horní desátek byl Šlikům odňat a na hradě se usídlil vrchní královský horní hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic (1548–1558). Avšak prosperita stříbrných dolů začala tehdy již slábnout, ložiska byla dost vyčerpána a ani často se střídající královští hejtmané nemohli na této situaci nic změnit. Třicetiletá válka s masovým vystěhovalectvím do Saska udělala už jen tečku za vyčerpanou slávou stříbrného Jáchymova, i když skrovná těžba jiných rud tu pokračovala nadále. V té době ztrácel význam také hrad. Za stavovského povstání z l.1618–1620 jej drželi spolu s městem Mansfeldovi vojáci, po jejich odchodu zde byla císařská posádka. Když r. 1634 vpadli Švédové pod velením generála Banéra do Čech, jedna jejich jednotka obsadila načas i Jáchymov. Hrad byl tehdy při dobývání značně poškozen dělostřeleckou palbou a vyhořel. Ponechán svému osudu pozvolna se rozpadal a zdivo hradeb bylo rozváženo jako stavební materiál. Z hradu se dodnes zachovaly kromě nepatrných zbytků západní a východní hradby obě válcové věže. Jihozápadní, menší věž, vysoká 12 m a zakončená novější střechou, sloužila v 18. a 19. století jako prachárna horního úřadu. U této věže, obrácen k jihovýchodu, stojí pozůstatek polokruhové a předsunuté bašty. Severovýchodní, větší věž, dnes 19 m vysoká s původními pozdně gotickými krakorci, byla v 19. století zastřešena rovněž novou kuželovitou střechou s lucernou a upravena na obydlí městského hlásného, který dával horníkům zvonem znamení k nastoupení a ukončení šichty. R.1973 byla restaurována a zpřístupněna veřejnosti..