
Nejrozsáhlejší dochovaná část hradeb se nachází na severozápadním obvodu historického jádra města mezi ulicemi Solní a Školní. Přibližně uprostřed tohoto úseku stojí Medelská brána, která dnes slouží jako obytný dům. Mezi Medelskou a Školní ulicí je před hradbou upravený parčík.
Šatlavu a přilehlou baštu najdeme na jižním konci Příční ulice. Objekt prochází v současnosti rekonstrukcí, občas je zpřístupněn (muzejní noc ap.).
Zbrojnice u Vodní fortny stojí na Bezručově náměstí, je sídlem sporadicky otvíraného městského musea. Po obou jejích stranách byla nepříliš věrně obnovena hlavní hradba, příkop přechází dřevěná lávka. Na jeho jižním konci najdeme dům čp. 322, zvaný Zámeček s intaktně dochovaným klasicistním pláštěm.
století. Město přestálo obléhání husitů 1424 a 1431 i Matyáše Korvína 1468. V letech 1575–85 vznikl před původní hlavní a parkánovou hradbou třetí okruh, sestávající ze zemního valu s armovaným čelem a příkopu. Po dobytí Švédy 1642 vznikl nový zemní val se sedmi raveliny (před všemi pěti vstupy do města a dva navíc), díky tomu se zde švédská posádka ubránila třem útokům císařských vojsk a vytrvala ve městě až do roku 1650. Poslední oprava 1742, před rokem 1767 byly odstraněny dva raveliny, které nestály před branami. Od počátku 19. století opevnění postupně zanikalo. Čtyři brány byly zbořeny v letech 1843–65. Zachovaly se úseky hlavní hradební zdi zejména na západě a jihu města, Medelská brána, zbrojnice u Vodní fortny a k hradbě přiložená šatlava..