synagoga

Samostatná obec byla ustavena roku 1581. V 16. a 17. století se počet obyvatel židovského vyznání dále rozrůstal o uprchlíky z Ukrajiny a Dolních Rakous. Počet domů v židovské osadě se pohyboval kolem dvaceti. Císařským reskriptem z prosince 1726 bylo přikázáno, aby se Židé přestěhovali od kostela na jiné místo. Levnější návrh vrchnosti a města, že postaví nový kostel na jiném místě, nebyl akceptován. Ve dnech 5. a 6. června 1727 proběhla proto unikátní stěhovací akce, při které bylo židovské obyvatelstvo 17 domků původního okrsku přesídleno do 17 domků na západním okraji město, jejichž křesťanské obyvatelstvo naopak získalo domky židovské. Nedlouho poté byla přemístěna i tehdejší dřevěná synagoga. Jednalo se o stavbu, zřízenou roku 1651 po zničení první loštické synagogy za třicetileté války. Svému účelu na novém místě sloužila do konce 18. století, kdy začala stavba zděné budovy, dokončená roku 1805 přístavbou severního obytného traktu pro duchovního. Synagoga fungovala do násilného rozehnání zdejší obce za II. světové války. Z vyhlazovacích táborů se do Loštic vrátili členové jediné židovské rodiny. Synagoga sloužila jako skladiště, od roku 1958 zde působila lidová škola umění, v letech 1966–80 současně i museum. Stavba zchátrala a byla uzavřena. Po roce 1990 začala její důkladná rekonstrukce, která probíhá dosud.