
Na místě dnešního zámku byla bažantnice s rybníkem a přízemním stavením doloženým v roce 1775. V letech r. 1795–1798 nechali Haugwitzové přeměnit bažantnici v anglický park a budovu v ní na jednoduché šlechtické letní sídlo. Dnešní jednopatrový klasicistní zámeček byl přestavěn z této budovy dle návrhu hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze na základě plánů vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Budova zámku má rozměry 36,3 m x 19,55 m. Průčelí zámku zdobí haugwicovský znak – beraní hlava – a latinský nápis: AMICITIAE ET MUSIS HENRICUS COMES AB HAUGWITZ. MDCCCXXVII (Přátelství a múzám Jindřich hrabě z Haugwitz 1827). Za této přestavby vznikla i řada drobných staveb v parku – kruhový templ s kopulí nesenou osmi sloupy zasvěcený bohu lesa Silvanovi, altán půlkruhovitého tvaru zasvěcený bohyni lovu Dianě, chrám Apollónův ve tvaru triumfální brány. Na jaře r. 1945 zámek užívali utečenci z východu, prchající před… číst dále