Kraví Hora

Jihovýchodně od vsi Kuroslepy, obklopeny lesem, zachovaly se zbytky hradu Kraví Hory – půlkruhová zeď válcové věže a hradní příkop. Hrad byl vybudován na levém břehu řeky Oslavy, vysoko nad jejím tokem, nedaleko přítoku říčky Chvojnice a ketkovického hradu. Nejlepší přístup k hradu, z něhož je krásný rozhled zvláště k jihovýchodu, je od Kuroslep. Tím směrem byl také hrad chráněn dosud zachovaným hradebním příkopem. S Kraví Horou byly spojovány některé pověsti, jež zaznamenal kronikář Václav Hájek z Libočan; uvádějí, že po rozpadu Velkomoravské říše se zde Moravané skrývali před Uhry, mezi nimi i někteří válečníci, kteří se psali po Kraví Hoře. První historická zpráva o blízké vsi Kuroslepy pochází z r. 1349, kdy ji vlastnil Ješek z Náchoda spolu s nedalekým Březníkem. Hrad Kraví Hora se uvádí poprvé v listině z r. 1367; název Kraví Hora použil jako svého přídomku zmíněný Ješek z Náchoda. Jeho syn, rovněž Ješek, prodal Kraví Horu a majetek v Kuroslepech rodu Šelmberků, avšak vladykové z Náchoda používali starého přídomku ještě po jistou dobu. Za neklidných politických poměrů počátkem 15. století, způsobených rozbroji mezi markrabaty Joštem a Prokopem, smutně proslula vojenská posádka z Kraví Hory, která plenila okolí, zvláště zboží třebíčského benediktinského kláštera. Po Šelmbercích vlastnil hrad a majetek v Březníku jejich příbuzný Jan Komorovský z Komorovic, o němž existuje poslední zmínka v r. 1459. Po jeho smrti dostal zboží od krále Jiřího Poděbradského Matěj z Náchoda a z Březníku; část statku však získali vladykové z Kralic, což se stalo příčinou sváru, z něhož po smrti Matějově vyšli vítězně v r. 1492 Kraličtí. V listině krále Vladislava II. z r. 1494, potvrzující vlastnictví Kraví Hory a Kuroslep Bludovi z Kralic, je už zmínka o tom, že hrad Kraví Hora je pustý; byl prý dobyt jeho…  číst dále