
Na místě dnešního zámku byla bažantnice s rybníkem a přízemním stavením doloženým v roce 1775. V letech r. 1795–1798 nechali Haugwitzové přeměnit bažantnici v anglický park a budovu v ní na jednoduché šlechtické letní sídlo. Dnešní jednopatrový klasicistní zámeček byl přestavěn z této budovy dle návrhu hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze na základě plánů vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Budova zámku má rozměry 36,3 m x 19,55 m. Průčelí zámku zdobí haugwicovský znak – beraní hlava – a latinský nápis: AMICITIAE ET MUSIS HENRICUS COMES AB HAUGWITZ. MDCCCXXVII (Přátelství a múzám Jindřich hrabě z Haugwitz 1827). Za této přestavby vznikla i řada drobných staveb v parku – kruhový templ s kopulí nesenou osmi sloupy zasvěcený bohu lesa Silvanovi, altán půlkruhovitého tvaru zasvěcený bohyni lovu Dianě, chrám Apollónův ve tvaru triumfální brány. Na jaře r. 1945 zámek užívali utečenci z východu, prchající před… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.