
Velké Meziříčí (německy Groß Meseritsch) je město s dlouhou a dramatickou historií. První věrohodná písemná zmínka o městě je z roku 1281, kdy se uvádí Znata z Meziříčí. Turistům nabízí velké množství památek – je zde zámek, několik kostelů, relativně dobře zachovalá židovská čtvrť se dvěma dobře dochovanými synagogami. Město nabízí dvě muzea ale i příležitostí k dalšímu kulturnímu vyžití nebo ke sportování. Dopravně je výborně dostupné jak veřejnou dopravou (město obsluhuje řada autobusových linek, prochází jím železniční trať, ve městě funguje MHD) ale i individuální dopravou (leží na dálnici D1, silnice II. třídy město spojují například s Třebíčí, Křižanovem, Velkou Bíteší). Městem prochází červeně a modře značená turistická trasa, několik cyklistických tras a několik naučných stezek. Socha je umístěna západně od historického centra města, na náměstíčku bývalého předměstí Horní Město.
Ve Velkém Meziříčí je mu připisována většina soch z třetiny 18. století. Dalšími z jeho působišť se stala městečka Budišov a Tasov na tehdejším panství hrabat Paarů, okolí Třebíče a nakonec Náměšť nad Oslavou, kde spolupracoval s Josefem Winterhalderem starším při skulpturální výzdobě zdejšího kamenného mostu. Umírá pravděpodobně v první polovině roku 1743, snad na souchotě..
Je jedním z českých zemských patronů, dále je patronem Bavorska, loďařů, vorařů, mlynářů, duchovních, cti a zpovědního tajemství, proti vodnatosti. Jeho atributy jsou: pět hvězd kolem hlavy, kříž v ruce, prst přes ústa, palma. Jeho kult je nerozlučně spojen s rekatolizací a českým barokem, kdy Jan patřil k nejvýznamnějším světcům rakouské monarchie. V baroku byl ale velmi populární v řadě dalších katolických zemí, jako bylo Polsko, Belgie, Francie nebo Španělsko. Díky Jezuitům se jeho popularita rozšířila také v zemích Latinské Ameriky a v Asii..