
Nápadná výrazně členěná novogotická dvou až trojpodlažní budova obdélníkového půdorysu. Stavba je provedena z režných cihel – střídají se v ní červené a černé cihly, na průčelí jsou dva pásy omítky, původně zdobené hebrejskými citáty ze Starého zákona. Obě průčelí jsou zdobena stupňovitými štíty a výraznými kulatými okny. Původní okna byla zdobena vitrážemi, dochovala se jen částečně. Za zmínku stojí původní malované dřevěné stropy. Ostatní původní vybavení se nedochovalo, bylo poničeno už v roce 1940.
Doklady o tom však chybí, neboť archiv židovské obce byl zničen při požáru v 19. století. K většímu židovskému osídlení zde došlo až po třicetileté válce. Z té doby je znám židovský rychtář, rabín a Židé kupují pozemek na vybudování hřbitova. V 18. století tvořili Židé třetinu obyvatel Velkého Meziříčí, maximální velikosti dosáhla židovská obec v roce 1857, kdy zde žilo 1116 židovských obyvatel. V Meziříčí působila ješiva a narodila se zde řada významných židovských učenců. Od konce 19. století se počet Židů v Meziříčí zmenšoval, v roce 1930 zde žilo pouze 76 osob. Židovská obec zanikla deportacemi za 2. světové války a po válce nebyla obnovena..
Jako skladiště sloužila až do roku 1992, kdy byly přeměněna na tržnici..