
Dalešice (německy Daleschitz, Dalleschütz) jsou městys ležící jihovýchodně od Třebíče. První zmínka o něm je z roku 1101. Městys se může pochlubit řadou památek – je zde románsko-gotický farní kostel svatých Petra a Pavla, ve 13. století zde byl vybudován klášter kajícnic sv. Máří Magdalény (magdalenitek), na jehož místě dnes stojí barokní zámek (v současnosti nepřístupný). U hřbitova je empírová kaple sv. Kříže. V intravilánu obce i v jeho okolí je množství drobných sakrálních památek, soch, božích muk a křížů. Dalešické náměstí získalo ve veřejném hlasování v roce 2015 ocenění nejhezčí náves v Česku. Turistickou atrakcí je místní pivovar, založený pravděpodobně koncem 16. století a uzavřený v roce 1977. V květnu roku 1980 byl v jeho prostorách natočen film Postřižiny (autor Bohumil Hrabal, režisér Jiří Menzel). I díky popularitě filmu byl pivovar v roce 1999 odkoupen skupinou nadšenců a byla zde obnovena výroba piva.
Proletěly nad obcí a shodily dvě bomby poblíž místního hřbitova. V pravé poledne se pak nad Dalešicemi objevilo 18 bombardovacích letadel Douglas A-20 Boston, které Rudá armáda získala v rámci americké pomoci Sovětskému svazu. Na obec dopadlo 174 trhavých a 8 tříštivých bomb. Pět minut po prvním náletu následoval nálet druhý, dalších 18 letadel shodilo na městečko a jeho blízké okolí dalších 187 trhavých a 3 tříštivé bomby. Následky bombardování byly tragické. Zničeno nebo poškozeno bylo 45 budov včetně zámku, kostela a školy. Štěstím v neštěstí bylo, že toho dne ve škole skončilo vyučování předčasně a žáci už ve škole v době náletu nebyli. I tak si ale nálet vyžádal životy 27 dalešických obyvatel, nejmladší byla dvouletá Olga Krulová, nejstarší třiašedesátiletá Anna Musilová. Dlouho se spekulovalo o příčině náletu. V obci nebyly žádné významné podniky, nikdy tu nebyla německá posádka a poslední německé jednotky ustupující před Rudou armádou, zde přespaly v noci 5. května. Objevilo se vysvětlení, že si letci z dopoledního letu spletli zemědělské stroje na polích v okolí obce s nepřátelskou vojenskou technikou. Po zpřístupnění sovětských vojenských archivů se objevilo jiné, neméně absurdní vysvětlení: nejpravděpodobnějším důvodem bombardování byla pomsta za sestřelení sovětského letadla a nešťastná záměna názvu obce. U Miroslavi na Znojemsku 6. 5. 1945 sestřelilo německé dělostřelectvo sovětský letoun. Stalo se to mezi obcemi Dolenice a Damnice, a sovětské velení si názvy těchto obcí spletlo s Dalešicemi. Dalešice nebyly jediná obec, která byla na jihu Moravy postižena bombardováním na samém konci války – ještě tragičtější důsledky měly tři bomby svržené o den později na náměstí v sousedních Hrotovicích, na sklonku války byl bombardován například i Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou, Velká Bíteš či Velké Meziříčí..