© Luděk Vláčil 07/2021
Románský kostel s apsidou a pravoúhlým kněžištěm. V západním průčelí je situovaná věž s hlavním vchodem. Dnešní podoba věže pochází z druhé poloviny 16. století, kdy byla horní, pravděpodobně dřevěná část nahrazena zděnou. Loď je zaklenuta čtyřmi poli kopulovité klenby barokního původu.
Jde o kostel románského původu s apsidou a pravoúhlým kněžištěm pocházející z první poloviny 13. století. Kostel založili pravděpodobně třebíčští benediktini. Koncem 15. století proběhla pozdně gotická přestavba zahrnující též stavbu věže. Barokními úpravami prošel kostel na sklonku 17. století, kdy byl po třicetileté válce vážně poškozen. Z té doby pochází také socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem. Z románského období se dochovaly portálky uvnitř kostela. Koncem 16. století byla fara v rukou evangelíků, což dokazuje zápis z r. 1583, kdy vladislavský evangelický kazatel Jan Korinský odešel na faru do Nového Jičína. Katolíky byla vladislavská fara znovu obsazena až r. 1636. Kolem r. 1727 byla vladislavská fara znovu bez faráře. V roce 1728 se místní fara stala lokálií, prvním kaplanem byl jmenován Antonín Sláma. Lokálie byla na faru povýšena až r. 1859. Kostel ve Vladislavi je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.
|
Přihlášení |
