© Milan Caha 05/2011
Obec Kamenná (německy Kamena, Kamenitz) se nachází asi 15 km severovýchodně od Třebíče mezi Velkým Meziříčím a Náměští nad Oslavou. Prochází jí silnice II/390 z Tasova do Budišova. Přímo obcí prochází žlutě značená turistická trasa, v jejím okolí jsou trasy značeny modře a zeleně. V obci a jejím okolí je řada drobných památek, série skulptur na téma významných astronomických bodů v průběhu roku – slunovratů a rovnodenností a taky řada malebných žulových skalek a balvanů (např. Čertův kámen, Čertova ruka, Pohanské obětiště). Ke kolomaznému kameni se poměrně pohodlně dostanete cestou odbočující ze silnice kolem domu č.p. 89 a vedoucí severozápadním směrem. Místo je pak nejlépe dohledatelné pomocí GPS.
Kolomazné kamenyPoužívaly se také přirozené mísy na kamenech v terénu vysekáním odtokové drážky. Kolomazné kameny se dochovaly na řadě míst v Česku, například v Českém lese, na Třebíčsku, Jihlavsku nebo na Ašsku. V zahraničí je pak najdeme v Bavorsku, Sasku nebo Rakousku. Jak kolomazné kameny fungovaly najdete vysvětlené např v Kadera Jiří (2011): Poster "Kolomazný kámen - dehtářství a kolomaznictví", prezentace k praktické ukázce výroby dehtu na kolomazném kameni, Den Českého lesa 2011, 18. 6. 2001, Zlatý Potok:
https://4a68b70130.cbaul-cdnwnd.com/a36892e66c8a266af4eb202e4e4fca75/200000103-9586796804/Kolomaz.jpg.
KolomazDehet vznikal jako vedlejší produkt při výrobě dřevěného uhlí nebo cíleně ve speciálních kolomazných pecích a na kolomazných kamenech. Surovinou bylo borovicové dřevo – pařezy a polena - bohaté na pryskyřici. Dřevo bylo zahříváno bez přístupu vzduchu, dolů do připravené nádoby odkapávala dehtová hmota. Tuk byl používán různý, často i nekvalitní ze zdechlin. Kolomaz si pro svou potřebu často vyráběli sedláci sami. Používána byla do 19. století, kdy docházelo v širší míře k nahrazení dřevěných náprav kovovými, které vyžadovaly jiný typ maziva..
|
Přihlášení |
