kostel sv. Jiljí

1564 se dovídáme, že součástí zdejší farnosti byly obce Valeč a Dalešice. Farnost se udržela dlouho jako katolická, až v r. 1550 se zde začali vzmáhat protestanté. V r. 1598 přepadli faru, faráře zavraždili a kostel i faru s celým vybavením spálili. Poté si objekty upravili pro svoje bohoslužby. Tento stav trval až do r. 1620. Po bitvě na Bílé hoře, po vítězství katolicismu, byl vyhnán protestantský kazatel a sídlo bylo nahrazeno brněnskou posádkou. Pro nedostatek kněží ale zůstala fara dalších sto let neobsazena. Obec byla přifařena nejprve do Mohelna a poté do Náměště. V r. 1739 byla zřízena v Koněšíně expozitura a k ní byl hartvíkovický kostel přidělen. Do zdejší farnosti náležel Sedlec, Okarec, Třesov, 2 mlýny a 3 dvory. V r. 1857 byla postavena zvonice, r. 1898 se dělaly stavební úpravy – nová kazatelna, kruchta, o několik roků později byl rozšířen hřbitov. Téměř po dvou stech letech r. 1993 zde přestává působit kněz, farnost je nyní spravována z Náměště nad Oslavou. Budova nynější fary byla postavena v letech 1785-1788, nachází se zde také knihovna. Velká rekonstrukce kostela proběhla v r. 1977. Ve 2. polovině 17. století byla loď zaklenuta a byla přistavěna věž. Nynější vnitřní výzdoba pochází z r. 1924, namaloval ji akademický malíř Hybš z Prahy, a to figurálně a ornamentálně. Na stropě můžeme vidět pět obrazů Tajemství radostného růžence. Některé další obrazy na stěnách byly pro nevhodnost přemalovány. Interiér je barokní z doby po r. 1849, z které pochází hlavní oltář s obrazem sv. Jiljí a se sochami. Ze stejné doby pocházejí i oba boční oltáře. Věž je 34 m vysoká, původní šindelová krytina musela být odstraněna po úderu blesku. Složitou historii měly kostelní zvony. Roku 1785 jsou zmínky ve farním inventáři o čtyřech zvonech. První nejstarší z r. 1503 vážil 225 kg , 2. z r. 1853 vážil 500 kg, 3. malý byl bez nápisu. V r. 1900 byly pořízeny další dva zvony sv. Josef a sv. Barbora - vážily už jen pod 100 kg. Za 1. světové války byly všechny zvony zabaveny, byl zabaven i zvon bez letopočtu zvaný Poledník s nápisem Kašpar, Melichar a Baltazar, o jehož původu se nedochovaly žádné informace. V r. 1929 byly pořízeny zvony nové, za 2. světové války však byly nacisty r. 1942 zabaveny, kromě nejmenšího. Kostel se 3 nových zvonů dočkal až r. 1970, největší z nich Cyril a Metoděj váží 465 kg, druhý Panna Maria váží 260 kg a třetí sv. Václav 185 kg. Tuto trojici doplňuje zvon zvaný Umíráček sv. Josef z r. 1929. Od r. 2000 jsou zvony plně automatické. Zvon z malé věžičky byl zapůjčen do kapličky v Ocmanicích a je tam dodnes. V rámci posledních rekonstrukcí byla r. 2004 opravena střecha sakristie, r. 2005 věž a zhotovena měděná střecha a r. 2006 opravena elektroinstalace a kostel byl vymalován..