© Milan Caha 12/2025
Obec Křoví (německy Krzowy) byla poprvé písemně zmiňována roku 1371. V obci jsou další boží muka u hřbitova a kostel svatých Petra a Pavla z roku 1808. Jižním okrajem prochází modře značená turistická trasa mezi Velkou Bíteší a Veverskou Bítýškou. Autobusem se do obce lze dostat z Tišnova, Velkého Meziříčí, Velké Bíteše nebo Svatoslavi.
Tento typ drobné sakrální památky se v našich zemích začal prokazatelně objevovat v gotice, podle tradice se ale začala stavět už za knížete Boleslava na popud biskupa Vojtěcha. Představují sloup, u kterého byl připoután a bičován před svojí popravou Ježíš Kristus. ...Kromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..
|
Přihlášení |
