Zňátky

Výtečně zachovalý reliéf menšího hrádku se nachází na výběžku ukončeném strmou skálou spadající až k vodám řeky Oslavy, přímo nad Velkopolským mlýnem. Od vsi Zňátky je vzdálen asi 1 km východně. Při pohledu od mlýna (kde mimochodem podle cedule „děkujeme že nás neotravujete“ nemají návštěvníky rádi) dnes díky lesnímu porostu skála nepůsobí nějak dominantně, ovšem při odlesnění v době života na hrádku byl dojem jistě zcela jiný. Z místa hrádku je navíc nádherný pohled na 2 km severně vzdálený zámek v Náměšti nad Oslavou, který vystupuje nad vrcholky vzdálených stromů a pohled nekazí žádná jiná zástavba městečka.

Také řeka Oslava se od Náměště se začíná romanticky klikatit a tvoří přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice o 2111 ha vyhlášenou v roce 1974, vytvářející nádherné údolí s mnoha kaňony, skálami a opravdu krásnou a nedotčenou přírodou. V tomto působivém údolí se nachází a za návštěvu určitě stojí i nepochybně známější zříceniny asi 3 km jižně vzdáleného sedleckého Nového hradu a Lamberka nebo vzdálenějších Levnova a Kraví hory.

Jak už bylo řečeno, hrádek zaujal severní konec klesajícího výběžku nad řekou, ukončeného skálou, která navíc jistě dovolila nabírat vodu pro potřeby jeho obyvatel přímo z řeky. Měl podobu jednodílného jádra, chráněného po třech stranách příkopem a valem. Na severní straně ukončené strmou skalou nebyl pochopitelně třeba, tady byla přírodou zajištěná ochrana dokonalá. Dobře byl hrádek chráněn po bocích i na západě, kde terén klesá do menšího údolí s potůčkem a na východě, kde terén naopak klesá ke stáčející se řece. Nejvíce ohrozitelnou tak byla strana jižní, kde terén mírně stoupá ke kořenu (v místě hrádku asi 30 m širokého) výběžku.

Jádro má nepravidelný, přibližně lichoběžníkový tvar se zaoblenými rohy o rozměrech asi 28 x 25 m. Mírně se svažuje směrem k jihu a v jeho čele je patrná trávou porostlá nízká hrázka, tvořená kamennou sutí, snad po opevnění. Jinak je jádro bez znatelných prohlubenin či jiných stop po zástavbě. Snad jen přibližně v severozápadní části jádra v nejchráněnějším místě nad řekou, asi 20 cm vysoká hliněná hrázka tvoří písmeno L, uprostřed se špatně rozeznatelnou sníženinou. Místo na obytnou stavbu by to bylo ideální.

Příkop obtáčející jádro ze tří stran je asi 11 m široký v čele jádra, po stranách jeho šířka kolísá a zužuje se. Nejužší je na západní straně, kde je pokračující terén také nejprudší. Vnější val se zachoval s nepatrným narušením v celé délce. Hloubka příkopu v čele je asi 2.5 m v poměru s výškou jádra a o málo menší vzhledem k vnějšímu valu, nad nějž je jádro jen minimálně vyvýšeno. Stejně je tomu tak na východní straně. To na západní straně je jádro oproti dnu příkopu asi 5 m vysoké, naproti tomu vnější val nad příkopem asi jen 1 m. Je také patrné, že oba konce příkopu vybíhající nad řeku jsou částečně vytesané ve skále.

V čele hrádku je vidět přerušení valu a pozůstatek náspu cesty vedoucí šikmo přes příkop, jistě ale novodobějšího charakteru s původním vstupem nesouvisející.

Plocha stoupajícího hřebene jižně před hrádkem možná byla využita pro lehce chráněnou hospodářskou zástavbu. Není po ní sice žádná stopa, ale asi 40 m před hrádkem se zdá být patrný terénní stupeň, na kterém možná stála lehká dřevěná ohrada.