Románský původ kostela z 12. stol. dokládají dvě románská okna v jižní stěně. Z gotických přestaveb pocházejí sakristie, presbytář a zaklenutí lodi. Během barokní přestavby po r. 1715 vznikla 24 m vysoká věž, jejíž vrchol zdobí unikátní mohutná korouhev, od r. 1982 měděná, později pozlacená replika.
Budišov je jako ves prvně zmiňován již r. 1194, v r. 1538 byl povýšen na městečko a historický status městyse mu byl vrácen r. 2006. Prochází tudy silnice II/390 a městys má i nádraží na lokální trati 252 Křižanov - Studenec, která tvoří spojku mezi dvěma rychlíkovými tratěmi z Havlíčkova Brodu do Brna. Na severovýchodním okraji městyse se nachází bývalé panské sídlo, tvrz později přestavěná na zámek. Na opačném, tedy jihozápadním konci stojí v dominantní poloze na hřbitově farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda. Kostel je zdaleka viditelný, od r. 2000 dokonce i po setmění, neboť tu bylo instalováno vnější osvětlení.
28.4. 2015
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda je románského původu z 12. století, což dokládají dvě dochovaná románská okna v jižní stěně. Z gotických přestaveb ve 13. a 14. století pocházejí sakristie, presbytář a zaklenutí lodi. V r. 1414 byla ke kostelu přistavěna kaple sv. Gotharda, která se však nedochovala. K zásadní barokní přestavbě došlo za hrabat Paarů, kteří panství získali r. 1715. Tehdy vznikly barokní klenby jako náhrada stropu zříceného následkem požáru. V r. 1722 byla ke kostelu přistavěna hranolová, 24 m vysoká věž ukrývající tři zvony. Nejstarší z nich pochází z r. 1524 a váží 1,3 tuny. Na nárožích ochozu jsou umístěny sochy světců v biskupských a opatských mitrách. Podle nejnovějšího výzkumu dokládají církevní dráhu sv. Gotharda. Na vrcholu věže se otáčí mohutná korouhev s výjevy ilustrujícími zasvěcení kostela, která má svůj vzor ve španělské Seville. Původní železná korouhev musela…
číst dále
Pavel Vlach (s využitím informací na stránkách městyse Budišov), 2.4. 2014