Osová

Výslovně je hrad zmiňován až roku 1348. Roku 1373 hrad koupil od Čeňka z Letovic a Ronova markrabě Jan Jindřich a o tři roky později jej dostal lénem Jan Meziříčský z Lomnice. Během markraběcích válek na byl hrad na počátku 15. století na příkaz markraběte pobořen Vokem z Holštejna. Roku 1415 koupil Osovou Zbyněk z Doubravice, jehož potomci zvaní Osovští z Doubravice jej drželi až do roku 1529, kdy jej Smil z Doubravice směnil s Janem z Perštejna za nedalekou Valeč. Perštejnové měli podobných sídel ve svém rozsáhlém majetku mnoho, proto se není čemu divit, že Osovou zanedbávali a tak je již roku 1552 kupuje nový majitel Jan Polcar z Parařova „tvrz pustou“. Polcarové se ihned pustili do obnovy sídla v renesančním slohu a již roku 1577 je objekt označován jako zámek. Renesanční úpravy mohly pokračovat i po roce 1612 za Jiřího Humpoleckého z Rybenska. Po požáru roku 1638 byl zámek jen provizorně opraven, definitivní přestavbu již v barokním slohu provedla po roce 1710 již v barokním slohu Kateřina z Walldorfu. Poslední úpravy provedli po roce 1830 Haugvicové z Biskupic, kteří jej připojili k náměšťskému panství. Haugvicům patřila Osová až do roku 1945, poté sloužil okresu Žďár nad Sázavou k sociálním účelům. Od roku 1990 zámek i přes částečné statické zajištění a obnovu chátrá a v současné době je nabízen k prodeji.

2010 - na zámku probíhá rekonstrukce (pozn. red., děkuji správě zámku za informaci).

Čeněk z Ronova a z Letovic prodal v r. 1365 osovské zboží, které zahrnovalo tvrz a vsi Osovou, Vlkov, Březku, Březí, Heřmanice (dnes Dolní Heřmanice), Sklené, Ořechov, Kadolec a Záblatí, markraběti Janu Jindřichovi. Markrabata je pak udílela lénem, které v L 1390 — 1529 držel rod Osovských Z Doubravice, stoupenců husitů a Jiřího z Poděbrad. Jejich nepřáteli byli brněnští měšťané, kteří dokonce v době příměří osovské panství přepadli a několik vsí vypálili. Jan Rájecký z Mírova, který držel Osovou před r. 1590, přebudoval vodní tvrz v renesanční zámek jako uzavřenou pravoúhlou budovu s nádvořím a v prvním poschodí s pilířovými arkádami. Kolem zámku vytvořil soustavu rybníků, které jsou charakteristickou dominantou krajiny dodnes. Lev Burian Berka z Dubé a Lipé prodal v r. 1612 zámek s panstvím Janu Jiřímu Humpoleckému; 23. května 1638 poškodil zámek požár, který si vynutil další úpravy budovy. V r. 1662 se dostal do majetku Žalkovských, protože Marie Eufemie Humpolecká se provdala za Václava Zikmunda Žalkovského ze Žalkovic. V r. 1708 jej získala Kateřina z Waldorfu. V první třetině 18. století Kateřina z Waldorfu zámek pře stavěla v barokním stylu, čímž v podstatě získal dnešní podobu. Tehdy byla také zbarokizována a snížena hodinová věž V průčelí nad centrálním vstupem. Kateřinin vnuk Ignác z Waldorfu odkázal v r. 1796 zámek Františku Kajetánu Chorynskému z Ledské, který jej v následujícím roce prodal Haugvicům, čímž se Osová stala součástí náměšťského panství. V 19. století byl zámek znovu upravován a vznikl zde přírodní krajinářský park. Zámecký areál obklopuje rybník Okolník, který připomíná někdejší vodní opevnění sídla a který je součástí rybniční sousta vy rozprostírající se až ke Křižanovu.