špitál s kaplí sv. Anny

Barokní špitál nechali vybudovat pro staré a nemohoucí sloužící a poddané majitelé náměšťského panství, hrabata Kufštejnové. Listina potvrzená olomouckým biskupstvím určovala povinnost, aby se o špitál starali i všichni další majitelé náměšťského panství. Komplex postavený v letech 1743–1745 se skládal z kaple a ze dvou symetrických obytných budov po obou stranách. Kaple je vyzdobena oltářem s obrazem sv. Anny od Josefa Aigena a plastikami sv. Šebestiána, sv. Rocha a Ducha svatého s andílky od Josefa Winterhaldera staršího. Špitál byl původně určen jen pro šest mužů a šest žen, v průběhu historie jeho kapacitu noví majitelé panství Haugwitzové dvakrát navyšovali – v roce 1758 a 1770. Špitální řád určoval, na kolik obilí, mouky, luštěnin, másla, věder piva, sáhů dřeva na otop, zlatých na nákup masa a na obuv mají chovanci ročně nárok. Jednou za tři roky dostávali nové oblečení a jednou za devět let dlouhý plášť. Ten byl za Kufštejnů červené barvy, za Haugwitzů byl zprvu bílý, posléze žlutý. Špitální nadace fungovala až do konce 2. světové války, poslední špitálníci v něm žili ještě v roce 1945. V padesátých letech byl objekt upraven na městské muzeum, poté zde sídlil Svazarm a v současnosti jej městské kulturní středisko využívá k pořádání koncertů a divadelních představení. Od r. 1958 patří špitál mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR.