Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.
Plešice
Čelní pohled na opevnění od jihozápadu
© Roman Řezáč 05/2005
Reliéfní zbytky opevnění leží na začátku protáhlého výběžku do záhybu Dalešické přehrady, na druhé straně Plešického potoka než necelých 200 m vzdálený hrad Holoubek. Ten však leží o značných pár metrů níže a dokud nebylo okolí porostlé stromy jako dnes, byl hrad v pohledu z opevnění jako na dlani. Sama jejich vzájemná poloha už navozuje myšlenku, že stavba opevnění vznikla jako obléhací tvrz při dobývání Holoubka. Tato možnost se taky jeví jako nejpravděpodobnější, protože vzdálenost od vsi byla značná a na přelomu 14. a 15.století, kdy Plešické zboží drželi drobní vlastníci, byl ve vsi navíc dvůr a prostředky k vybudování větší tvrze by bylo jistě obtížné sehnat. Stavebníkem opevnění byl tedy nejspíš Martin z Radotic. Byl majitelem Holoubka, kterému hrad okolo roku 1393 obsadil Jindřich z Kunštátu a Jevišovic a protože nepomohlo téměř 14 let soudních sporů, rozhodl se jednat sám a hrad po několika měsíčním obléhání dobyl. Po získání hradu opevnění ztratilo smysl, takže jeho život byl pravděpodobně dost krátký. Archeologický průzkum, který by to potvrdil či vyvrátil však zatím neproběhl. Opevnění je poměrně rozsáhlé, je z hřebene vyděleno příčnými příkopy na obou stranách, asi 10m širokými a dnes již nízkým vnějším valem. Boky byly tak strmé, že zde to nebylo potřeba, ale lehčí ohrazení zde jistě stálo. Plocha jádra má asi 36 x 29m a její severozápadní část je vyvýšena. O zástavbě není nic známo, ale dá se předpokládat lehčí dřevěná konstrukce. Dnes je blízký hrad Holoubek vidět mezi stromy až z konce výběžku, asi 100m níže za opevněním. Zde se navíc rýsuje ještě další náznak příkopu a terénních úprav, takže je pravděpodobné a ani nepřekvapuje, že k dobývání a ostřelování hradu byl výběžek využitý po celé své délce.
Roman Řezáč, 15.5. 2005

Půdorys místa

terénní náčrt
© Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001

Komentáře

Vysočina,  Třebíč  (TR),

Místa v okolí

 Holoubek
 Kozlov
 kostel sv. Jiljí
 Valeč
 Valeč
 Kokštejn
 socha sv. Rocha
 Okárec
 akciový pivovar
 socha sv. Floriána
 Čalonice
 boží muka
 Dalešice
 fara
 kaple sv. Kříže
 pivovar
 socha sv. Donáta
 pivovar
 Hrotovice
 sousoší Kalvárie
 socha sv. Vendelína
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 socha sv. Floriána
 kříž
 Čertův most
 Ocmanice
 smírčí kříž
 Krhov
 smírčí kříž
 Zňátky
 zaniklá cihelna
 Lhota u Lipníka
 Hostákov
 Lykodery
 Vlčí kopec
 Gloriet
 Pyšel
 Babylon
 Lamberk
 stará radnice
 Myslibořice
 kostel sv. Lukáše
 fara
 hrobka Haugwitzů
 barokní most
 Nový hrad
 pivovar
 Mstěnice
 Konvalinův kříž
 zaniklá ves Mstěnice
 Mstěnice
 Vaneč
 Kralice nad Oslavou
 Ratibořice
 kolomazný kámen 3
 Rabštejn
 křížový kámen
 Nárameč
 kolomazný kámen 2
 kostel sv. Martina
 Kralice nad Oslavou
 Budišov
 kolomazný kámen 1
 Lipňany
 zděná boží muka
 fara
 obecní věž
 Holubářův kříž
 obecní kříž
 kaple svaté Rodiny
 vodní nádrž Mohelno
 Šénvald
 Dub
 Mohelno
 boží muka
 křížový kámen
 Jinošov
 Jinošov
 Jasenice
 Výčapy
 kostel sv. Klimenta
 Litovany
 Černý dům
 kostel sv. Martina
 Hrádek
 boží muka
 Městská věž
 boží muka
 židovský hřbitov
 Tasov
 boží muka
 Třebíč
 dolní hrádek
 Kraví Hora
 Horní Lhotice
 Stařík
 Pekelný kopec
 boží muka
 Levnov
 Dukovany
 Biskupice
 Přeckov
 Dolní Heřmanice
 Senorady
 Biskupice
 Pulkov
 Rešice
 Lesůňky
 Vlčatín
 Bohušice
 Templštejn
 dvůr Alinkov
 Tulešice
 Velký javor
 Dubno
Základní informace místa
ID místa: 3127
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 15.5.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama