Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.
O Sedleckém (Novém) hradu není v historii spolehlivých zpráv. Hrad byl pravděpodobně vystavěn ve 14. století některým z drobných manů třebíčského kláštera. O menší významnosti stavitele svědčí mimo jiné provedení stavby, jejíž dvoupalácové jádro je sice podobné zřejmě soudobým rožmberským stavbám na Dívčím kameni a Helfenburgu, nicméně jistá nepravidelnost jádra a horší dolícování zdiva je toho důkazem. Hrad byl také poměrně malý. Ani o jeho zániku nemáme spolehlivých zpráv. Buď ho potkal osud mnohých sousedních staveb, které zanikly jako sídla loupežných rot ve 40. letech 15. století nebo byl zničen za česko-uherských válek, 15. století však každopádně nepřečkal. Poslední zmínky o něm (pravděpodobně také jediné) se datují v urbáři náměšťského panství z roku 1556, kdy se výslovně uvádí jako pustý.
8.5. 2001
Východně od Sedlce na ostrohu nad řekou Oslavou jsou dosud viditelné rozvaliny hradu, nazývaného podle blízké obce. Na protějším břehu řeky stojí nevelké zbytky hradu Lamberka. V době, kdy Sedlec patřil třebíčskému benediktinskému klášteru, tj. od 13. století, sloužil sedlecký hrad k ochraně jeho vsí vysunutých na východ. Byl nejspíš zničen za válek česko-uherských v druhé polovině 15. století; v r. 1556 se připomíná jako pustý.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 23.4. 2004
