Původně vodní mlýn na řece Budišovce z 1. pol. 18 st. Roku 1996 bylo v budově otevřeno Muzeum břidlice. Zachycuje historii těžby, zpracování a využití břidlice v okolí Budišova nad Budišovkou. V roce 2008 prošlo muzeum kompletní rekonstrukcí. Na muzeum navazuje naučná stezka.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na bývalý vodní mlýn, dnes Muzeum břidlice
© Jan P. Štěpánek 03/2020
Město Budišov nad Budišovkou leží 30 km jihozápadně od Opavy a 33 km jihovýchodně od Bruntálu. Budišovem prochází silnice II. třídy jako třeba silnice vedoucí z Vítkova do Moravského Berouna. V Budišově nad Budišovkou končí železniční trať č. 276, vedoucí ze Suchdola nad Odrou, přes Odry a Vítkov. Budišovem prochází cyklostezka č. 6146 vedoucí od přehradní hráze přehrady Kružberk, přes Budišov do Břidličné u Rýmařova a končí zde cyklostezka č. 6144 vedoucí z Jiříkova na Moravě přes Moravský Beroun. Bývalý vodní mlýn, dnes muzeum břidlice, stojí u řeky Budišovky bezprostředně u kamenného mostu, jižně od centra města.
Pavel Vítek, 26.12. 2014
popis

Muzeum břidlice je ojedinělé svým charakterem. Zaměřuje se na vznik, zpracování a využití břidlice, která je pro oblast Budišova charakteristická. Seznamuje návštěvníky se vznikem břidlice, s její těžbou a zpracováním. Mezi nejzajímavější exponáty paří břidlicové hodiny, břidlicové školní tabulky a pisátka, fosílie rostlin a zvířat, které zkameněly. V muzeu si můžeme prohlédnout břidlicový důl. Návštěvníci si mohou ve štípárně zkusit štípat břidlici. V roce 2008 prošlo muzeum kompletní rekonstrukcí. Na muzeum navazuje Naučná břidlicová stezka. Ta mapuje doly v okolí Budišova nad Budišovkou a s muzeem tvoří zajímavý celek.

Pavel Vítek – zdroj: http://www.budisov.eu/volny-cas/muzeum-bridlice/, 26.12. 2014

historie

První písemná zpráva o Budišově nad Budišovkou pochází z roku 1301. Dům č. 230 stojící u řeky Budišovky bezprostředně u kamenného mostu byl původně vodní mlýn. Pochází z 1. pol. 18 století. Roku 1996 bylo v budově bývalého mlýna otevřeno Muzeum břidlice. To zachycuje historii těžby břidlice v okolí Budišova nad Budišovkou. Budova dnes patří mezi památkově chráněné stavby.

Pavel Vítek – zdroj: http://www.budisov.eu/volny-cas/muzeum-bridlice/, 26.12. 2014

Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP), Budišov nad Budišovkou

Místa v okolí

 kamenný most
 radnice
 fara
 kostel sv. Trojice
 Vildštejn
 Polzerova kaple
 kostel sv. Mikuláše
 Kružberk
 kostel sv. Markéty
 Kerhartice
 kostel sv. Martina
 kaple
 kaple
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Floriána
 Stará Voda
 Jánské Koupele
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Jiljí
 Medlice
 Klokočov
 Šternek
 Františkův Dvůr
 kaple
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Markéty
 Vítkov
 kostel sv. Ondřeje
 Roderichova kaple
 Dubová
 Vikštejn
 kamenný most
 větrný mlýn
 Slezská Harta
 Melč
 kostel sv. Michala
 Jakartovice-Deštné
 Spálov
 Švédská skála
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Vavřince
 Nové Valteřice
 Velký Roudný
 Jakartovice
 kaple sv. Alfonse
 Bělá
 Moravský Beroun
 Mladecko
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Anny
 Malý Rabštýn
 Litultovice
 Dolní Životice
 Choltice
 zvonice
 Dolní Životice
 kostel sv. Vavřince
 větrný mlýn
 Velká Střelná
 Hlavnice
 Štáblovice
 kostel sv. Vavřince
 dvoupatrový most
 Velká Střelná
 Wesselsky mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 Jezdkovice
 Hluboký
 Slavkov
 kostel sv. Anny
 katovna
 městské hradby
 Odry
Kontaktní informace
Muzeum břidlice
Na mlýnské strouze 230
747 87 Budišov nad Budišovkou
Tel: 556 305 334
Základní informace místa
ID místa: 11971
Typ místa: mlýn
Podkategorie: vodní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 26.12.2014
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama