Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně zřejmě kolem roku 1600, na zámek barokně koncem 17. století. Dnes jsou v budově kanceláře zemědělského družstva, k zámku jsou přistavěny moderní provozní budovy.
Hlavní obrázek místa
© Iva Spurná 02/2007
Gotická tvrz byla kolem roku 1600 přestavěna na renesanční sídlo, barokně pak upravena koncem 17. století. Postupně zámek pustl a byl obnoven až v roce 1910. Jde o jednopatrovou budovu se třemi křídly. Nejstarší je střední křídlo, kde je zbytek silného zdiva původní gotické tvrze s dvoupatrovými valeně klenutými sklepy nad sebou. Další tři valeně klenuté sklepy a křížově zaklenuté přízemí jsou renesanční, nejvýraznější je vstupní hala. Jižní křídlo je barokní, v přízemí byla zřejmě konírna. Severní křidlo bylo zbořeno a nahrazeno novostavbou, je zde vstup do gotické části sklepení.
Z. Fišera: Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku, Okresní muzeum - Mladá Boleslav, Mladá Boleslav 2002, 6.2. 2007
historie

Poprvé je Loukovec zmiňován v roce 1225 ve vlastnictví křižovníků sv. Jana v Praze, v jejichž majetku zůstal až do husitských válek. Jeho dalšími majiteli byli Kryštof Šof z Helfenburka, Petr Zvířetický z Vartemberka, Václav Litovský ze Svinař a Berkové z Dubé. Tvrz zde postavili zřejmě už pánové z Helfenburka. Od roku 1624 patřil Loukovec k frýdlantskému vévodství Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, pak byl darován hrabatům z Bredy, od roku 1700 patřil hrabatům Morzinům a nakonec byl přikoupen ke Svijanům Marií Markétou z Valdštejna. Větší stavební práce zde pak proběhly až v roce 1910, hlavně opravy interiérů. V současnosti jsou zde kanceláře místního zemědělského družstva.

Z. Fišera: Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku, Okresní muzeum - Mladá Boleslav, Mladá Boleslav 2002, 5.2. 2007

Půdorys místa

půdorys přízemí zámku
© P. Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Libri, Praha 1999
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Mladá Boleslav  (MB), Loukovec

Místa v okolí

 kostel sv. Vavřince
 Zásadka
 Bažantnice
 most přes Jizeru
 Kurovodice
 Svijany
 Drábské světničky
 Hrada
 Píčův statek
 Klamorna
 Mužský
 Mnichovo Hradiště
 Staré Hrady
 radnice
 kaple sv. Václava
 Obětní kámen
 Valečov
 Hynšta
 Dobrá Voda 3
 Dobrá Voda 2
 Dobrá Voda 1
 Albrechtice
 kostel sv. Kateřiny
 Lhotice
 Belvín
 Komárovský rybník
 hřbitovní kaple
 radnice
 Kozlov
 Maníkovice
 Kněžmost
 Sychrov
 Arthurův hrad
 Soleček
 rozhledna Čížovka
 židovský hřbitov
 Hlavatice
 kostel sv. Barbory
 synagoga
 Solec
 kostel sv. Václava
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 městská spořitelna
 městský špitál
 Blaschkeho vila
 Kavčiny
 Muzeum Českého ráje
 radnice
 mariánský sloup
 kaple sv. Anny
 Malý Rohozec
 Valdštejn
 Schmittův zámek
 Husův sbor
 Hrubý Rohozec
 mlýn Valenta
 Šlapka
 panský dvůr Zájezd
 Křída
 Čertova ruka
 Kost
 hradní pivovar
 Radeč
 Studénka
 Dolánky
 Bartošova pec
 Baba
 Dlaskův statek
 Pekařova brána
 Zvířetice
 kašna
 sousoší Panny Marie
 Adamovo lože
 Semtinská lípa
 Mariánská vyhlídka
 kostel sv. Prokopa
 socha sv. Prokopa
 lázně Sedmihorky
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 Čertova zeď
 Radechov
 skalní mlýn
 Chvistonosy
 Drábovna
 boží muka
 Řezníčkova vila
 dům č. p. 14
 kostel sv. Jiří
 obecní studna
 Josefův Důl
 Zbirohy
 Postojna
 Kosmonosy
 Loreta
 Frýdštejn
 fara
 Sukorady
 Hrdlořezy
 Nebákov
 Humprecht
 Rašovka
 Besedické skály
 Boučkův statek
 Volenovice
 Kopanina
 Vranov-Pantheon
 Klokočský hrádek
 Masarykův most
 kostel sv. Kateřiny
 stará radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Barbory
 poustevna
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Vavřince
 kostel sv. Víta
 Malá Skála
 Bělá pod Bezdězem
 Michalovice
 Rožátovský mlýn
 Stohánek
 Hamerský Špičák
 Lavice
 Děvín
 Spařence
 kostel sv. Jiljí
 trojiční sloup
 Kittelův dům (Burk)
 kostel sv. Josefa
Základní informace místa
ID místa: 3755
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 6.2.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama