Západní stěna paláce
© Ivan Grisa, 10/2006
Zříceniny renesančního zámečku postaveného na zbytcích got. hradu vyhořel r. 1790. Z Mnichova Hradiště po zelené je to asi 5 km.
Zříceniny sídla stojí na vysokém prudkém břehu nad soutokem Jizery a Mohelky. Za pozůstatek původní tvrze se považuje severní část lichoběžného půdorysu, kde se zachovaly dvě suterénní místnosti s valenými klenbami, které jsou částečně zasypané. ...Stejné dělení se předpokládá i ve vyšším podlaží. Zdivo zde má odlišný charakter, ale není oddělené zřetelnou spárou od ostatních pozůstatků stavby. Pozdější renesanční zámek byl dvoukřídlý a zřejmě dvoupatrový. Částečně se zachavala kamenná ostění oken a oblounová římsa na vnějších průčelích. Ve starších popisech je zmiňována sgrafitová výzdoba..
Zikmund Vančura z Řehnic vystavěl na vladycké tvrzi r. 1580 renezanční zámek. Václav Budovec z Budova měl zde letní sídlo. ...Poté co zámek vyhořel jej Valdšteinové nechali sejíti ve zříceninu. (Tolik cedule na zdi).
Původní tvrz Zásadka je zmíněna poprvé v roce 1406 při její koupi Matějem Pomazánkou ze Zlivi. Později sídlo vlastnili Čuchové z Navarova, kteří ji prodali pro dluhy roku 1452 Jiřímu z Poděbrad. ...V roce 1487 se píše Markvart Frycek z Daliměřic sezením na Nové Zásadce, což naznačuje obnovu sídla. Za Jana Hrzána z Harasova (1520) a Petra Samšinského ze Samšiny (1539) se mluví o "zpustlém zámku". Zásadku přestavěl na renesanční zámek zřejmě Zikmund Vančura z Řehnic, který ji koupil v roce 1560. Stavební úpravy zde prováděl počátkem 17. století i Václav Budovec z Budova. Roku 1790 zámek vyhořel, ale ještě v roce 1820 měl střechu. Definitivně chátrá v 2. polovině 19. století..
|
Přihlášení |
