
Druhé z protějškových sousoší na dnešním Trčkově náměstí bylo postaveno roku 1731. Je věnováno ochránci proti ohni, svatému Florianovi. Jeho sochu obklopují andílci, pověření vlastním prováděním hasební činnosti. Autorem je Braunův starší žák Jiří František Pacák (1670?–1742), který je pojal v duchu dynamického baroka. V souvislosti s rekonstrukcí náměstí bylo v nedávných letech důkladně opraveno. Stejně jako protější sousoší sv. Jana Nepomuckého (viz heslo) ho obklopuje balustráda.
Je patronem hasičů a profesí, která souvisejí s ohněm – pekařů, hrnčířů, hutníků, kominíků. Zobrazován bývá v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se vztyčovaly na ochranu proti požárům. Svatý Florián se podle legendy narodil v 2. pol. 3. stol. v Zieselmaueru nedaleko Vídně a stal se římským vojákem. Sloužil jako vedoucí kanceláře místodržícího v Lauriaku – dnešní Lorch v okolí dnešního Lince, které tehdy patřilo k římské provincii Noricum. Tamní místodržitel Aquilinus dal r. 304, když císař Dioklecián vydal jeden z několika protikřesťanských ediktů, zavřít a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florián dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Byl však chycen a mučen, aby se zřekl své víry. Když tak neučinil, byl bez ohledu na své zásluhy v armádě a bezúhonný život odsouzen k smrti. Dne 4. 5. roku 304 mu byl na krk přivázán mlýnský kámen a byl hozen do řeky Enže. Svatý Florián je jedním ze skupiny Čtrnácti svatých pomocníků, uctívaných společně v římskokatolické církvi. Jejich přímluva má být zvlášť nápomocna především proti nemocem. Skupina vznikla ve 14. stol. jako důsledek epidemie moru.