
V bývalém okresním městečku Rychnov nad Kněžnou, zhruba mezi Velkým náměstím a autobusovým nádražím, můžete najít kostel sv. Havla. Nejlépe ho uvidíte právě z autobusového nádraží – tyčí se nad ním na kopečku a je z dálky vidět i ze silnice. Okolí kostela i kostel samotný jsou pěkně upravené.
V předsíni je gotický hrotitý vstupní portál (přibližně z r. 1360), v jižní zdi presbytáře zachováno úzké hrotité gotické okno (13. století). Presbytář je sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby, žebra jsou klínového profilu s pozdně gotickými příporami, je zde pozdně gotické sedile a nástěnný sanktuář (dat. 1521) se soudobými železnými dvířky. Loď kostela je plochostropá, triumfální oblouk je široký, hrotitý. Zařízení kostela je pseudogotické z konce 19. století, oltáře vytvořil P. Bušek ze Sychrova. Obraz sv. Havla na hlavním oltáři se přisuzuje J. M. Kremser-Schmidtovi (opraven v letech 1847 a 1917). Množství nástěnných maleb, obrazů, soch – na levém bočním oltáři je pozdně gotická socha Madony (kolem r. 1480). V průčelí jsou zazděny náhrobníky z let 1522, 1573, 1605, 1684, 1713. Na opěráku presbytáře je pamětní deska B. Balbína (1938) s reliéfem od J. Moravce. U kostela stojí zděná hranolová zvonice, postavená v pseudorománském stylu v letech 1870–1871.
Marii podle UPČ novější literatura neuvádí) pochází z počátku 14. století, prameny zmiňují dnes nedochovanou autentiku přijímanou jako doklad o vysvěcení kostela r. 1313. Kostel s plochostropou čtvercovou lodí a obdélným presbytářem zaklenutým dvěma poli křížové žebrové klenby a snad již v této fázi i obdélnou valeně zaklenutou sakristií zřejmě přestal dostačovat zvyšujícímu se počtu farníků, proto byla někdy ve druhé polovině 14. století loď o polovinu prodloužena a opatřena bohatě profilovaným vstupním portálem. Nejpozději na počátku 16. století kostel vyhořel. V druhém desetiletí 16. století byl kostel upraven Vojtěchem z Pernštejna: loď dostala nový krov (1511), v presbytáři bylo zvětšeno východní okno, do zdí osazen sanktuář datovaný 1521 a zřízeno sedile, ze stejné doby je prameny doložen i dnes zaniklý hlavní oltář datovaný r. 1521. Na přelomu 16. a 17. století byla rozšířena jižní okna lodi, roku 1661 byla jižně od kostela postavena dřevěná polygonální zvonice nahrazená roku 1871 zděnou novorománskou. Další úpravy následovaly v 19. století: válcové schodiště na kůr, okna a nový strop lodi (1854), západní předsíň (1883), v letech 1892-94 byl kostel regotizován. Další opravy následovaly i ve 20. století v letech 1935, 1991, 1996..