© František Kinař 05/2017
Kostel je jednolodní prostá stavba s opěráky, obdélného půdorysu, s pravoúhlým presbytářem (počátek 14. století) a obdélnou sakristií, při západním průčelí je malá předsíň, po straně lodi šnekové schodiště (kolem r. 1800). V předsíni je gotický hrotitý vstupní portál (přibližně z r. 1360), v jižní zdi presbytáře zachováno úzké hrotité gotické okno (13. století). Presbytář je sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby, žebra jsou klínového profilu s pozdně gotickými příporami, je zde pozdně gotické sedile a nástěnný sanktuář (dat. 1521) se soudobými železnými dvířky. Loď kostela je plochostropá, triumfální oblouk je široký, hrotitý. Zařízení kostela je pseudogotické z konce 19. století, oltáře vytvořil P. Bušek ze Sychrova. Obraz sv. Havla na hlavním oltáři se přisuzuje J. M. Kremser-Schmidtovi (opraven v letech 1847 a 1917). Množství nástěnných maleb, obrazů, soch – na levém bočním oltáři je pozdně gotická socha Madony (kolem r.… číst dále
Děkanský kostel sv. Havla (původní zasvěcení P. Marii podle UPČ novější literatura neuvádí) pochází z počátku 14. století, prameny zmiňují dnes nedochovanou autentiku přijímanou jako doklad o vysvěcení kostela r. 1313. Kostel s plochostropou čtvercovou lodí a obdélným presbytářem zaklenutým dvěma poli křížové žebrové klenby a snad již v této fázi i obdélnou valeně zaklenutou sakristií zřejmě přestal dostačovat zvyšujícímu se počtu farníků, proto byla někdy ve druhé polovině 14. století loď o polovinu prodloužena a opatřena bohatě profilovaným vstupním portálem. Nejpozději na počátku 16. století kostel vyhořel. V druhém desetiletí 16. století byl kostel upraven Vojtěchem z Pernštejna: loď dostala nový krov (1511), v presbytáři bylo zvětšeno východní okno, do zdí osazen sanktuář datovaný 1521 a zřízeno sedile, ze stejné doby je prameny doložen i dnes zaniklý hlavní oltář datovaný r. 1521. Na přelomu 16. a 17.… číst dále
|
Přihlášení |
