kostel sv. Martina

Soudí se, že kostelík, spolu s blízkým dřevěným kostelem v Maršíkově, vystavěla tesařská dílna mistra Michela Hilberta. Jelikož je kostel v Maršíkově přestaven, lze soudit, že jeho starší vzhled se mnoho nelišil od kostela v Žárové. Renesanční roubená stavba s pozdně gotickými prvky stojí na půdoryse obdélníka s polygonálním a ustoupeným presbyteriem. V západním štítě vystupuje nad hřeben vestavěná drobná čtvercová věž krytá jehlancovou střechou. V jižním průčelí stojí drobná předsíň. K severní straně presbyteria je přistavěna roubená sakristie, jejíž strop je prostý, trámový. Strop presbyteria zaklenut stlačenou nepravou klenbou. Strop lodi je povalový. Starší oltář z r. 1646 byl odstraněn v roce 1789 a ponechán pouze obraz sv. Martina, který byl osazen do oltářní architektury přivezené ze zrušené poutní kaple Nejsvětější Trojice u Maršíkova. Na oltáři jsou alianční erby Žerotínů a sv. pánů z Ligenau. Z toho lze soudit, že byl zhotoven mezi léty 1717 až 1720. Varhany byly do kostela umístěny až roku 1757. V roce 1802 byl bíle vylíčen interiér kostela. Větší opravy kostela proběhly v roce 1837. Obrazy křížové cesty namaloval šumperský malíř Karel Brachtel a kostel je získal r. 1863. Zvon z roku 1922 se podivnými souhrami osudu dostal do věže současného šumperského farního kostela.

Ten u zdejšího kostela také udržoval až do pobělohorského období pastora a kostelu v roce 1618 věnoval dnes již neexistující zvon z dílny olomouckého zvonaře Kašpara Geistera. Traduje se, že kostel byl vystavěn z materiálu ze strženého starého losinského kostela. Dřevo z něj vystačilo na vybudování hned tří nových kostelů. Krom Žárové to bylo ještě v nedalekém Maršíkově a Klepáčově. Po bitvě na Bílé hoře byl kostel připojen k losinské faře jako filiální. Původní vybavení kostela se nezachovalo.