
Dřevěný kostelík v Žárové je vzácný díky své autenticitě. Jak zevnitř, tak zvenčí je uchován ve své původní formě. Soudí se, že kostelík, spolu s blízkým dřevěným kostelem v Maršíkově, vystavěla tesařská dílna mistra Michela Hilberta. Jelikož je kostel v Maršíkově přestaven, lze soudit, že jeho starší vzhled se mnoho nelišil od kostela v Žárové. Renesanční roubená stavba s pozdně gotickými prvky stojí na půdoryse obdélníka s polygonálním a ustoupeným presbyteriem. V západním štítě vystupuje nad hřeben vestavěná drobná čtvercová věž krytá jehlancovou střechou. V jižním průčelí stojí drobná předsíň. K severní straně presbyteria je přistavěna roubená sakristie, jejíž strop je prostý, trámový. Strop presbyteria zaklenut stlačenou nepravou klenbou. Strop lodi je povalový. Starší oltář z r. 1646 byl odstraněn v roce 1789 a ponechán pouze obraz sv. Martina, který byl osazen do oltářní architektury přivezené ze zrušené… číst dále
Kostelík v Žárové byl vystavěn na náklady vrchnosti někdy mezi léty 1610 a 1611. Dle starého chronosteria (řecko–latinského textu s datací), které je umístěno nad vstupem do sakristie, měl úmysl zřídit kostel pro luterány již Jan ze Žerotína. Protože však zemřel již roku 1608 vyplnil otcovu vůli až jeho syn Jan Jetřich ze Žerotína (1585 – 1645). Ten u zdejšího kostela také udržoval až do pobělohorského období pastora a kostelu v roce 1618 věnoval dnes již neexistující zvon z dílny olomouckého zvonaře Kašpara Geistera. Traduje se, že kostel byl vystavěn z materiálu ze strženého starého losinského kostela. Dřevo z něj vystačilo na vybudování hned tří nových kostelů. Krom Žárové to bylo ještě v nedalekém Maršíkově a Klepáčově. Po bitvě na Bílé hoře byl kostel připojen k losinské faře jako filiální. Původní vybavení kostela se nezachovalo.