kostel Proměnění Páně

Klenba presbytáře je ze 16. století, kdy byl kostel zřejmě opravován. Ze 16. století je také zděná zvonice s vrchní dřevěnou částí, krytá šindelem, stojící u kostela. V historických zápisech se objevují opakovaně zprávy o tom, že kostel je značně zchátralý. Roku 1833 převzal nový farář kostel i faru ve zuboženém stavu. Kostel byl tehdy opraven, protože však přestával svou kapacitou stačit potřebám věřících, nechal r. 1891 vypracovat tehdejší farář plány na rozšíření kostela (arch. Stauber). Z těchto plánů vycházela oprava a rozšíření kostela (r. 1896), kdy byl kostel prodloužen a upraven v pseudorománském stylu. Při opravě byla vytrhána tehdejší dlažba, pod kterou bylo odhaleno celkem 8 náhrobních kamenů (dva z r. 1560), kryjících hroby členů rodů Vostrovských a Mladotů (Jana Mladoty ze Solopisk, tří dcer pana Jiříka Vostrovského a na Skalce, další náhrobníky s erby Vostrovských měly nečitelné nápisy). Hroby byly zazděny a byla položená nová podlaha, náhrobníky byly zazděny do vnější zdi kostela a dva (s téměř zcela setřenými nápisy a znaky) byly použity jako dlažební kameny do průchodu věže. Vchod do severní sakristie byl zazděn, panská oratoř s velikým oknem, která bývala nad sakristií (přístup do sakristie byl vnějším krytým dřevěným schodištěm, které vedlo podél zdi) byla zbořena. Na jižní straně presbytáře byla postavená nová sakristie, souměrná s původní. Vchod do kostela ze severu byl zazděn a předsíňka u jižního bočního vchodu byla zbourána. Zadní stěna kostela i s předsíňkou byla zbořena a loď byla prodloužena o celý kůr (o čtvrté okno) a z této strany byla postavena předsíň. K předsíni přiléhají z jižní a severní strany malé místnosti, jedna s vchodem z lodi a druhá s vchodem zvenčí, odkud se po točitých dřevěných schodech vystupuje na kůr. V kostele byly původně dvě kruchty nad sebou (jako jsou např. v kostele sv. Maří Magdaleny v Deštném), při úpravě kostela byly nahrazeny jen jednou kruchtou, nesenou dvěma kamennými čtyřhrannými sloupy. Slavnostní vysvěcení přestavěného kostela proběhlo dne 4.10.1896 královéhradeckým biskupem Eduardem Janem Nep. Brynychem za přítomnosti hraběcí rodiny Kolovratů a dalších. Varhany, pořízené po r. 1748, byly v průběhu let opakovaně opravovány, r. 1937 byly nahrazeny novými od firmy Boh. Žloutek. Byla zachována stará skříň varhan a několik souprav píšťal. R. 1955 byla šindelová střecha kostela nahrazena eternitovou, v l. 1955–1956 byl také opraven a malbami vyzdoben strop kostela (ak. malíř Jan Daněk z Letovic)..

Antoní Koberný byl vzdělaný a pokrokový muž. V době, kdy se ještě psalo švabachem, psal latinkou a česky. Byl dobrým hospodářem a váženým člověkem. Mančinka se stala dobroditelkou celého okolí. Oba jsou pochováni na zdejším hřbitově - jejich synové Antonín a Vincent jim nechali zhotovit štíhlý obelisk z bílého kararského mramoru.