
Areál kláštera se nachází na severním konci velkého (Kupkova) náměstí. Přímo u něj lze parkovat a nachází se tu stanoviště linkových autobusů. Konvent a zahrada jsou zcela nepřístupné, do interieru kostela lze nahlédnout přes mříž. Přístupný je při bohoslužbách, které se tu konají vždy ve středu, pátek a sobotu od 18.00, ve čtvrtek od 7.30.
1674. Stavba, situovaná do severovýchodní části tehdy nově vznikajícího velkého opočenského náměstí (dnes Kupkovo), proběhla podle projektu řádového architekta P. Bruna z Českých Budějovic v letech 1676–77. Provádějícím stavitelem byl Bernardo Minelli. Klášter je typickou prostou kapucínskou stavbou, s kostelem díky místním podmínkám orientovaným k východu. Konventní budovy se k němu připojují na severu, se značným odstupem za hlavním průčelím. Klášter byl zřejmě od počátku obdařen velikou zahradou, ohrazenou zdí z místní opuky, v jejímž severovýchodním nároží se dochovala vyhlídková vížka. Podpora rodu, vyjádřená mimo jiné umístěním aliančního erbu Ludwiga Colloreda a jeho manželky Marie Eleonory von Sinzendorf a rodinné hrobky v kapli sv. Antonína, se nezměnila ani po příchodu Ludwigových dědiců z jiné větve rodu. Po požáru roku 1733 byl klášter s podporou vrchnosti rychle obnoven, roku 1761 došlo k přístavbě pozoruhodné křížové chodby miniaturních rozměrů a mariánské kaple jižně od kostela. Řád působil v Opočně do roku 1950, kdy byla komunita rozehnána komunistickou státní bezpečností. Kostel s kapitulní síní a mariánskou kaplí připadl zdejší farnosti, v konventních budovách sídlil sociální ústav, rozšířený o novostavby v zahradě. Po výstavbě nových objektů na západě města je areál dnes prázdný.