Nový hrad

Kdo chce krásy této chutně užiti, nechť jde po cestě horní přes Novou Ves, kudy se již před sto lety do údolí Klečkovského jezdívalo; zde vysoko nad dolní cestou stoje přehlídne nejen ten rozmanitý obraz lesů, pasek, potoka se vinoucího, nýbrž uzří pod nohama svýma šedé zříceniny starého hradu a celé to dlouhé hradiště, na němž tento hrad stával. S vysoké stráně znenáhla a pohodlně scházeje dostane se až k onomu místu, kdež ostroh hradský ze stráně vybíhá a tudíž potok Albu nutí, aby jej celý obtékala. Zeptav se lidí ve mlýně neb v pile, jak se hrad jmenuje a proč sešel, doví se, že hradu říkali Klečkov a poslední pán jeho Mikuláš Klečka prý byl takový loupežník, že se okolní zemané sebrali, brloh jeho loupežný ztekli a dokonce rozmetali. Z dobrých zřídel doví se potom arci, že tomu tak nebylo, a že zdejší hrad slul Nový Hrad, a držiteli jeho že byli kromě jednoho stateční pánové, z nichž jeden stal se králem českým. Poloha Nového Hradu byla taková jako hradu Brandýského: oba stály na dlouhém ostrohu a proto trojím příkopem rozděleny byly. Vnikajícímu nepříteli bylo tudíž kromě jiných překážek přemoci troje překážky veliké, třikráte z příkopů pracně se vedrati na hradby a nejméně troje brány překonati. Že pak to bylo věcí skorem nemožnou, ukazují ještě nyní příkopy, ač již zasypané zemí spláchnutou; neb na některých místech se z příkopu nahoru přes skály s největší pracností a opatrností vylézati musí. Prvním příkopem hlubokým a vtesaným do skály, která již mnoho zvětrala, přichází se do prvního předhradí; toto jest mlázím tak hustě porostlé, že tu projíti nelze, než z hromádek rumu a malty zde se nacházejících souditi lze, že na předhradí tomto dosti prostranném kamenná stavení bývala, zejména tu musila býti hned při první bráně holomčí světnice a něco dále nějaká stavení hospodářská. S místem šetřiti se tu nemusilo, neb co se sem nevešlo, přišlo do druhé ohrady. Za předhradím totiž jest druhý příkop do skály vtesaný a za ním druhá prostora také celá zarostlá. Od stavení tu nic neviděti, leč to jen shledati se může ze základů zarostlých, že nad branou bývalo stavení a v pravo od ní okrouhlá NOVÝ HRAD. věžka. V předhradí se zvolna stoupalo výše, zde se zase sestupuje zlehka ke třetímu nejhlubšímu příkopu, za nímž vlastní hrad na nejvyšším kraji ostrohu vysoko nad předešlými se vypínal. Ačkoliv byl tento na třech stranách strmými boky, na čtvrté hlubokým příkopem chráněn, objat byl přece na jižní straně méně příkré ještě náspem, který od počátku přední ohrady vycházeje hrad na této straně bránil. Místo, kde brána bývala, lze poznati, poněvadž zde viděti kopec rumu; odtud jde cesta hodně do kopce a vede až na východní kraj hradu. Místy jsou tu ještě vysoké zbytky hradeb a stavení, zejména na straně jižní, jichžto přepevnému složení každý se slušně obdivuje. Zde asi býval palác, jehožto podzemní sklepy otevřené křovím a stromy zarůstají. Kde je nejvyšší kopec, byla někdy věž vysoká; spodní čásť její pohřbena jest pod rumem, ale ještě kusy zdí vyčnívají. Stávala na severním kraji hradu a šla od ní k paláci zeď, jež byla venkovskou hradbou na stranu východní. Sestrojení jednotlivých částí bylo velmi důmyslné, a hrad přirozenou polohou i uměním tak byl opevněn, že ho násilím nemohli dobyti, leč by jej byli hladem vyleželi. Nad hradem, na nejvyšším temeni západní stráně, viděti jest hrubé zákopy, které kolem do kola prostrannou místnosť objímají; jsou po našem mínění skutečným důkazem, že tu někdy nepřátelský lid ležel a hrad opanovati usiloval; kdy však se to se stalo, o tom dostatečných svědectví nemáme. O bojích, které kdysi i pod hradem bývaly, svědčí šípy a jiné zbraně, které při orání blíže mlýna Klečkovského nalezeny. Ve 14. století nenachází se zmínky o nějakém Nové Hradě v této krajině; název sám již beztoho k tomu ukazuje, že byl hrad tento založen v 15. věku. V letech 1354-1369 vládl nad okolím Uhřínova Jan Ovčíř ze Žampachu. V letech 1393-1395 nalézáme v držení jeho Půta z Častolovic, jenž tehdáž nové faráře do Uhřínova podával. Zboží Uhřínovské bylo se tedy před tím dostalo v držení pana Půty, jenž měl v sousedství hrady Skuhrov a Rychemberk. Jeho syn nebo vnuk postavil pak na zboží tomto hrad, jemuž zvláštního nedal, pročež jej lid prostě „Novým Hradem“ nazýval. Že již r. 1427 stál, dokazuje zápis souvěký a seznam hradů, kteréž držela katolická strana v Čechách; o Půtovi tam se dočítáme, že držel hrady Nové Hrady (Noweradi ein haus), Potštein, Helfemburk a zemi Kladskou. Nový Hrad nenáležel tedy k Rychemberku, jejž držela Anna kněžna Osvětímská, nýbrž byl hlavou zvláštního statku, jenž bezpochyby z Kladska spravován byl. Pověstný škůdce zemský Jan Kolda ze Žampachu, který některá zboží pánů Častolovských opanoval, obmýšlel také Nový Hrad ve svou moc dostati. Roku 1440 ztekl a osadil předhradí u Nového Hradu a dral se odtud dále do hradu. V tom však Jetřich z Miletínka, hejtman kraje Hradeckého, sebrav zemany a obyvatele kraje s nimi v zimě vytrhl a o sv. Mikuláši šťastně špíže na Nový Hrad dodal, tak že se posádka nejen ubránila, nýbrž i Koldu s jeho tovaryši z předhradí vytiskla. Podrobnější okolnosti děje toho jsou nám bohužel neznámy. Souditi můžeme z dějin Rychemberka, Náchoda a j., že to bylo vlastně dědictví Jiříkovo z Poděbrad, a že jediný Nový Hrad vzdoroval lupičským choutkám Koldovým. Tehda aneb něco později klesl hrad v rumy. Jindřich kníže z Minstrberka prodal roku 1495 s Častolovskem Nový Hrad pustý a vsi k němu patřící Uhřínov Malý a Velký s podacím Vilémovi z Pernšteina, a zůstala od těch čas jeho zřícenina v držení vrchnosti Potšteinské, až teprve Arnošt falckrabě na Rýně r. 1558 se Skuhrovskem Ouřín Velký „a při něm Nový Hrad pustý“ s rychtou svobodnou atd. Benjamínovi z Vlkanova odprodal. Posledně se připomíná „zámek pustey Novey hrad“ v dílčí ceduli r. 1576. Jméno hradu tohoto posud neznámé, jakož i osudy nevypátrané teprve pracně ze starých pamětí bylo lze najíti..