Hrad založen někdy na přelomu 14. a 15. stol. pány z Častolovic. Roku 1440 se marně pokoušel o jeho dobytí Kolda ze Žampachu. Panství r. 1495 získali páni z Pernštejna, Nový hrad byl již pustý. Dodnes se zachovaly jen malé zbytky zdí, valy a příkopy
Hlavní obrázek místa
Pohled na fragment zdi vnitřního hradu
většina zbytků zdiva je patrná pouze z venkovní strany.
2003 ©Petr Šantrůček
Historii tohoto hradu, který byl založen zřejmě pány z Častolovic na přelomu 14. a 15. století, lze sledovat teprve od r. 1427, kdy je uváděn v seznamu hradů katolické strany v Čechách jako majetek Půty mladšího z Častolovic († 1435). Už jeho jméno napovídá, že to byl skutečně „nový hrad". R. 1440 se pokusil o jeho dobytí táborský hejtman Jan Kolda starší ze Žampachu a na Náchodě. Získal však pouze předhradí, jež musel téhož roku opustit. Obráncům hradu tehdy pomohla krajská hotovost pod velením hejtmana Hradeckého kraje Jetřicha z Miletínka. V následujících desetiletích byl Nový hrad jako součást rozsáhlého litického panství vlastnictvím zemského správce a později českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. R. 1495, kdy Jiřího syn Jindřich starší, kníže Minsterberský, prodal litické panství Vilémovi z Pernštejna, je Nový hrad uváděn již jako pustý. Poslední zmínka o něm pochází z r. 1576, kdy po smrti Benjamina z Vlkanova došlo k dělení solnického panství. Jméno hradu bylo zapomenuto a od 18. století nese jeho zřícenina název Klečkov. Toto nesprávné pojmenování se udrželo do dnešní doby a vyskytuje se také na některých mapách. Zřícenina Nového hradu leží v lesnaté krajině na pravém břehu říčky Bělé asi 3 km severovýchodně od středu Skuhrova nad Bělou nad myslivnou Klečkovem. Protáhlý ostroh, obtékaný Bělou, je rozdělen třemi umělými příkopy, ještě dnes znatelnými. Hrad byl orientován od západu k východu. Z jižní strany, kde stál palác, byl hrad chráněn hradbou, protože zde byl sráz nejmírnější. Na severu stála věž, od níž vedla hradba k paláci. Přístup do vlastního hradu byl chráněn dvěma opevněnými předhradími, umístěnými mezi příkopy; zde byly i hospodářské objekty. Z hradu se zachovaly pouze zbytky zdiva paláce, věže a hradeb.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, 28.12. 2009

Půdorys místa

půdorys hradu
© František Musil (in Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, Grantis, Ústí nad Orlicí 1998)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Královéhradecký kraj,  Rychnov nad Kněžnou  (RK), Osečnice

Místa v okolí

 Hlodný
 Villa Nova Uhřínov
 kostel sv. Vavřince
 Skuhrov
 Skuhrov nad Bělou
 kostel sv. Kateřiny
 sousoší Piety
 Hluky
 kaple sv. Anny
 Rychmberk
 pomník Rampepurdy
 kaple na rozcestí
 kaple Panny Marie
 Kvasiny
 Na Velké Deštné
 Skalka
 kostel sv. Mikuláše
 Solnice
 Dobřany
 kaple sv. Anny
 Šerlišský mlýn
 Chábory
 kostel sv. Jiří
 Trčkov
 socha sv. Marka
 Rychnov nad Kněžnou
 Bukačka
 židovský hřbitov
 radnice
 kašna
 kostel sv. Havla
 synagoga
 Černíkovice
 Černíkovice
 kostel sv. Antonína
 Pěčín
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Václava
 synagoga
 pivovar
 Vlastivědné muzeum
 židovský hřbitov
 mariánský sloup
 radnice
 socha Panny Marie
 Šibeník
 Frymburk
 Uhřínovice
 Lično
 Feistův kopec
 kaple sv. Anny
 Peklo
 kašna
 kostel Všech svatých
 mariánský sloup
 fara
 Osičina
 Anenský vrch
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 pevnost Hanička
 Opočno
 pivovar
 kostel Panny Marie
 Muzeum krajky
 Hoděčín
 Vamberk
 kamenný most
 kostel sv. Prokopa
 Opočno – MPZ
 měšťanská škola
 dům č. p. 134
 mariánský sloup
 sousoší sv. Floriana
 úřední dům
 Výrov
 dům č. p. 141
 Hříště
 Na Vartě
 Sendraž
 městské opevnění
 Kostelec nad Orlicí
 kostel sv. Jiří
 zámecký zvěřinec
 Častolovice
 kostel sv. Víta
 Kostelec nad Orlicí
 Bartoňova útulna
 domek Na Sboru
Základní informace místa
ID místa: 369
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 26.4.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama