
Jednolodní obdélníkový, s pětiboce uzavřeným presbytářem, zevně obestavěným sakristií. Na osu východně orientovaného, vzhledem k zámku šikmo postaveného kostela, navazuje západní průčelí, monumentální k velikosti kostela. Ve středu vestavěná obdélné kaple Lorety, Loreta kryta deskovým kazetovým stropem z r. 1714, zdobena malbami, po jejích stranách dvě oválné prostory: jižně předsíň kostela, severně kaple Pražského Jezulátka. Západní průčelí zprohýbáno a bohatě členěno vysokými pilastry. Uprostřed v přízemí nika s menzou, po stranách portály. Atika a štít se nacházejí nad patrem. Stěny lodi člení opěráky, dva pseudogotické portály a hrotitá okna s kružbami.
Vnitřek kostela je sklenut novogotickou křížovou žebrovou klenbou, oblouk je bohatě profilován. Symetricky řešená renesanční kruchta je v západní části. Zařízení kostela je novogotické z 1. poloviny 19. století.
U kostela se nachází renesanční hranolová zvonice z r. 1604 se slavným renesančním zvonem Kryštofem. Ten v roce 1602 ulil Jan Benešovský z Moravské Třebové. Zvon Kryštof patří mezi největší (7000 kg) a nejcennější zvony v Čechách. Charakterizuje jej velmi kvalitní výtvarná výzdoba a vynikající akustické vlastnosti.
Před jižním portálem kostela stojí dvě netypicky velké (cca 2 m) sochy dvou puttů, kteří snad kdysi stáli před požárem v r. 1798 někde nad portálem a po dostavbě chrámové lodi už nebyli vyzdviženi na původní místo..