
Obec Dobré je doložena od r. 1367 a nyní tu žije, včetně 5 připojených osad, asi 860 obyvatel. Vedou sem jen vedlejší silnice od Dobrušky, Skuhrova nad Bělou, Deštného v Orlických horách a Bílého Újezdu. Obec leží mimo železniční síť. Prochází jí dálková červená turistická značka spojující Opočno a Deštné v Orlických horách.
Na západní straně stojí hranolová věž a nová dřevěná předsíň. Fasády jsou hladké, věž je členěna lizénovými rámci a horizontální římsou. Presbytář i loď jsou plochostropé, kruchta je nepodklenutá a podvěží je sklenuto křížovou klenbou. Vnitřní zařízení tvoří především portálový hlavní oltář z počátku 18. stol., který je bohatě řezaný. Ze stejné doby pocházejí i dva protějškové boční oltáře, které jsou zasvěceny Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Rokokově je zdobena také kazatelna, proti níž se nachází baldachýn se sousoším Zvěstování Panně Marii od F. J. Prokopa z r. 1780. Z doby kolem r. 1800 pochází křížová cesta. Varhany umístěné v kostele byly r. 1905 převezeny z nedalekých Černíkovic. Jejich autorem je pražský varhanář Josef Hubička (1866-1940)..
Dřevěný obraz v olejových barvách, který býval v tomto kostele na hlavním oltáři a představoval Ukřižování Kristovo, byl až do r. 1832 v dřevěné kostnici na starém hřbitově. Odtud pak byl do nového kostela přenesen jako starobylá památka. Od r. 1923 je uložen v Rychnově n. Kněžnou v kostele Nejsvětější Trojice v postranní kapli řečené Loreta. Nový kostel v Dobrém začali stavět r. 1738. Dne 24. dubna toho roku se dostavila komise s hrabětem Františkem Karlem Kolowratem Liebsteinským coby patronem v čele. Tehdy rolník Pavel Netík z č. 46 od svého gruntu postoupil pro kostel a jeho obvod potřebnou výměru, a to výměnou za panskou louku v lese Tulešově. Ještě toho roku byla hlavní loď již pod střechou. V r. 1739 byla sice pro nedostatek prostředků stavba dočasně přerušena, avšak již r. 1740 byl dokončen presbytář a dostavěna a pokryta byla i věž. Hotový kostel posvětil farář v Bílém Újezdě Mikuláš Kirchner dne 16. října 1740. Dvorním dekretem ze dne 24. září 1735 byl ještě před dostavěním povýšen kostel na farní. Patronátního práva ujala se opět vrchnost rychnovská, tehdy František Josef hrabě Kolowrat-Liebsteinský s manželkou. Prvním farářem byl dne 5. února 1781 potvrzen bývalý rychnovský zámecký kaplan František Jan Mazánek. Na věži byly tři staré zvony. Největší Pavel, který byl 20 q těžký, byl ulit v Hradci Králové M. Eliášem v r. 1588. Tento zvon byl rozbit na lití děl v r. 1917. Prostřední zvon zvaný dle místních pamětníků Zuzana, podle faráře Pohla Petr, váží asi 6 q a byl ulit zvonařem Janem v Hradci Králové. Třetí, nejmenší, podle místních pamětníků Petr, je 3 q těžký pochází již ze 14. století, byl tedy přenesen ze staršího předchůdce kostela. Před rekvizicemi byl v letech 1942-1945 ukryt v rychnovském muzeu. Kostel sv. Petra a Pavla v Dobrém je filiálním ve farnosti při děkanství Dobruška a konají se v něm pravidelné bohoslužby..