Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.
Hrad Šontál stával jižně od dnešní vesnice Krásné Údolí na skalnatém ostrohu obtékaném ze severu, západu a jihu potokem, směřujícím pak dále ke Svojšínu. Severní část pahorku, vyšší a obrácená k nedalekému mlýnu, tvořila vlastní jádro hradu, odděleného od předhradí dosud znatelným širokým příkopem. Přístup do hradu byl z východu, kde stála brána, jejíž místo vyznačuje zvýšená cesta přes hradní příkop. Místa někdejších budov a zdí naznačují jen nepatrné zbytky stavebního kamene a prohlubně. Značně zarostlé hradiště je obklopeno příkopy či jejich zbytky na severovýchodě, severozápadě a jihovýchodě. Dějiny hradu Šontálu jsou velmi chudé a mezerovité. Jeho prvním držitelem byl r. 1379 Kavan, o němž však není známo nic bližšího. Nelze ani říci, zda a jak byl příbuzný se Zádubskými ze Šontálu, kteří v 15. století sídlili na zádubské tvrzi. Ze Šontálu se psal také Jan Lička (Licek), r. 1477 hejtman na Krasíkově, který byl r. 1496 svědkem při sestavování závěti manželky Jindřicha ze Švamberka a Markéty z Rožmitálu. Jiná větev Zádubských ze Šontálu držela v 16. a 17. století Hunčice. Pravděpodobně v 15. století vesnice i hrad Šontál zpustly. R. 1544 patřily pusté vsi Lhota, Šontál, Střížov a Oparov ke švamberskému panství Třebel, u něhož zůstal Šontál až do konce feudalismu.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, 19.5. 2005
