ruiny mlýnské budovy s dochovaným torzem mlýnské hřídele
© Stanislav Drda 08/2022
Volně přístupnou zříceninu bývalého mlýna najdeme zhruba 1,5 km severně od osady Křínov, na naučné stezce vedoucí podél Kosího potoka. Jedná se malebné místo připomínající zdejší bohatou historii četného množství vodních děl využívajících vodní sílu Kosího potoka. Na místě lze spočinout u malého tábořiště, které se nachází u potoka v prostoru původního mlýna, na výběžku odděleném bývalým odtokovým kanálem.
Český mlýn (něm. Böhmischemühle) byl největší mlýn z několika desítek staveb tohoto druhu stojících v kaňonovitém údolí meandrujícího Kosího potoka. Název mlýna poukazuje na české majitele (až do doby po konci 2. světové války ve zdejší oblasti převažovalo německé obyvatelstvo), spadal pod Švamberské panství. ...O založení mlýna nejsou písemné záznamy, avšak podle nápisu na nedochovaném pískovcovém překladu byl mlýn vystavěn v r. 1567. Mlýn je nicméně zmiňován v listině z r. 1593, v níž majitelka plánského panství Barbora Šlikovna obnovila privilegia nedalekého hornického městečka Michalových Hor. Mlýn sloužil k mletí pro osady Vysoké Jamné, Lestkov a Domaslav. Stavení mlýna se skládalo z mlýnice a obytného domu pod jednou střechou a samostatné pily stojící u mlýna. Mlýn byl zděný, částečně přízemní, částečně patrový. Ve své vrcholné podobě disponoval třemi koly na svrchní vodu, jejichž spád byl 3,5 m. Po konci 2. světové války se provozu mlýna dotklo vysídlení německého obyvatelstva ze zdejšího kraje. Čas mlýnů se v té době přitom beztak nachýlil, a tak i tento mlýn byl nakonec v r. 1953 posledním mlynářem opuštěn a ponechán svému osudu. Tímto posledním mlynářem byl Karel Brchel pocházející z Dobříšska. Nyní zde najdeme již jen zarostlé zbytky zdí budov s torzy mlýnských hřídelí. Částečně zachován zůstal také původní náhon a odtokový kanál, který odděluje část původního mlýnského prostoru při břehu potoka..
|
Přihlášení |
