Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.
dějiny
Když roku 1684 koupil lanškrounské panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, rozhodl se pro své občasné pobyty místo nevelkého zámku přímo v Lanškrouně postavit na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi nový barokní zámek. Třípatrový zámek postavený v letech 1698-1712 neměl mít příliš dlouhý život – již roku 1714 vyhořel. Sice byl nouzově opraven, ale roku 1756 jej Josef Václav z Lichtenštejna nechal téměř celý zbořit. Torz zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec, sklepy využíval panský pivovar v Lanškrouně. Lichtenštejnům patřily zbytky sídla i se stále fungujícím hostincem až do roku 1945, kdy byly spolu s celým rodovým majetkem zestátněny. Dnes jsou v majetku města Lanškroun, které pro ně prozatím marně hledá využití.
Zany, 7.6. 2004
Rudoltický zámek postavili inspirováni plány římského architekta Carla Fontany další Italové Domenico Martinelli a Antonio Salla. Velmi komplikovaná a náročná stavba třípatrového zámku francouzského typu „maison de plaisance“ byla založena na půdorysu písmene H. Při stavbě bylo často využíváno sloupové architektury, charakteristickým rysem jsou také výrazné nárožní rizality či spíše věžice. V každém patře bylo 14 místností zdobených štukami a nástěnnými malbami.
Zany, 7.6. 2004
