
Když roku 1684 koupil lanškrounské panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, rozhodl se pro své občasné pobyty místo nevelkého zámku přímo v Lanškrouně postavit na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi nový barokní zámek. Třípatrový zámek postavený v letech 1698-1712 neměl mít příliš dlouhý život – již roku 1714 vyhořel. Sice byl nouzově opraven, ale roku 1756 jej Josef Václav z Lichtenštejna nechal téměř celý zbořit. Torz zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec, sklepy využíval panský pivovar v Lanškrouně. Lichtenštejnům patřily zbytky sídla i se stále fungujícím hostincem až do roku 1945, kdy byly spolu s celým rodovým majetkem zestátněny. Dnes jsou v majetku města Lanškroun, které pro ně prozatím marně hledá využití.
Při stavbě bylo často využíváno sloupové architektury, charakteristickým rysem jsou také výrazné nárožní rizality či spíše věžice. V každém patře bylo 14 místností zdobených štukami a nástěnnými malbami..