
Rozšiřování domu proběhlo roku 1828. Hlavní průčelí ukončuje atika. Původní vchod vymezený kamenným portálem je dnes přeměněn v okno. Patro jižního průčelí je vyloženo na pěti tesaných krakorcích, s esovitým vykrojením, římsou a čabrakou, spojených valenými klenbičkami. Síň v přízemí je valeně zaklenutá, další místnosti přízemí i prvního patra jsou plochostropé. Dům je nepravidelného půdorysu, postavený ze smíšeného zdiva, omítnutý vápennou omítkou. Fasáda je ukončena profilovanou korunovou římsou. Dům je zastřešen sedlovou střechou s valbou, krytina je prejzová. Patro jižního traktu do ulice Hradební pochází až z padesátých let 20. století. Dům je památkově chráněn od 3. 5. 1958.
Klasicistní dům byl postaven někdy mezi roky 1781–1787. Nepravidelný půdorys domu je dán jeho vestavbou do části parkánu městského opevnění. To probíhalo v jeho sousedství u Horní brány, která byla zbořena roku 1791. Výraznější stavební úpravou dům prošel v klasicistním duchu na počátku druhé čtvrtiny 19. století. Jedná se o velice zajímavý doklad urbanistického vývoje regionálního města a jeho rozrůstání původního historického jádra. V 90. letech 20. století proběhla celková rekonstrukce objektu.