Loket – MPR

Centrem slovanského osídlení Sedlecka bylo hradiště nad Tašovicemi, dodatečně nazývané Starý Loket, a župní hrad Sedlec u dnešních Karlových Varů. Koncem 12. století se Sedlecka zmocnil Fridrich Barbarossa. Buď ještě on, nebo po znovupřipojení k českému státu Přemysl Otakar I., nechal postavit na vrcholu ostrožny kamenný hrad, který se stal sídlem správy celého kraje, záhy přejmenovaného na Loketsko. Pod ním se brzy vytvořilo podhradí, kolem roku 1240 přeměněné v hrazené město, osazené hlavně německy mluvícími kolonisty. Původní převážně dřevěná zástavba zanikla při požáru roku 1352. Poté bylo město budováno již s použitím kamenného zdiva, jak dokládá portál domu čp. 4 i zadní trakty domů čp. 101–103. Blízkost Chebska a silné vazby s ním se dodnes projevují ve vzhledu řady domů, na kterých se uplatňují hrázděné konstrukce. Od poloviny 15. století byl Loket, ačkoli královský, zastaven Šlikům. S nimi mělo město četné spory, takže se roku 1547 nepřidalo ke stavovskému povstání, za což ho Ferdinand I. odměnil statutem plnoprávného královského města. Do roku 1602 se dokonce stalo majitelem celého panství i hradu. Třicetiletá válka naopak Loket silně poznamenala vypálením předměstí i odchodem řady obyvatel do sousedního Saska. Od roku 1663 byl vyhlášen zemskou pevností. Ekonomická prosperita se na přelomu 17. a 18. století projevila stavbou nové radnice i rychlou obnovou po požáru 1725. Kromě dominant se však baroko projevilo ve městě jen velmi střídmě, většina domů (i na náměstí) si zachovávala spíše gotisující formy s hrázděnými konstrukcemi. V I. polovině 19. století začalo město těžit ze vznikajícího průmyslu (zejména porcelánka, 1815) i polohy blízko rozvíjejících se Karlových Varů. Středověké město s hradem (byť změněným na káznici) v romantickém údolí Ohře se stalo cílem vyjížděk lázeňských hostů, kteří využívali i vyhlídkové promenády na protějším břehu řeky. V letech 1834–35 došlo k radikální proměně komunikačního napojení města: k dosud jedinému přístupu ze šíje přibyl v rámci stavby císařské silnice Karlovy Vary - Cheb výjezd na západní straně náměstí na nový řetězový most. Ani poloha na ní však nezabránila úpadku významu města po zrušení krajského zřízení roku 1850. Loket zůstal stranou průmyslového rozvoje nedaleké Sokolovské pánve, což na druhou stranu zachránilo většinu původní zástavby města. Poklidnou atmosféru nevelkého města, nabízejícího návštěvníkům blízkých lázní turistické zážitky, drasticky změnil rok 1945 a následný vývoj. Původní německé obyvatelstvo bylo většinou vyhnáno, odlehlou lokalitu bez většího průmyslu se nepodařilo dosídlit. Zvláště staré město chátralo, řada domů byla zbořena (zejména celý blok pod hradem mezi Kostelní a Pivovarskou ulicí). K obnově většiny objektů došlo až po roce 1990..