© Marcela Váňová 08/2021
Na zídce ze žulových kvádrů, která vyrovnává svažitý terén, je umístěn hladký sokl trojúhelníkového půdorysu s konkávními a šikmo zkosenými hranami. Ukončen je profilovanou římsou, na které jsou na nárožích osazeny sochy sv. Vojtěcha, sv. Augustina a sv. Floriana. Každá ze tří stran mezi světci je opatřena šesticípou hvězdou. Kolem nich je vytesán reliéf doplněný v horní části hlavami andílků a ve spodní květinovou girlandou. Na horní římse sedí tři alegorické postavy. Uprostřed na nízké podnoži je umístěna zeměkoule, nesoucí oblak s hlavní skupinou sousoší. Na pozlaceném srpku měsíce a na zeměkouli ovinuté hadem stojí Panna Marie Neposkvrněného početí. Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem, který korunuje Pannu Marii, a Boha Otce s pozlaceným žezlem, jež tomuto výjevu žehná. Celek uzavírá kovová svatozář ve tvaru trojúhelníku s letící holubicí Ducha svatého uprostřed. Na bočních stranách spodní části podstavce jsou vyryty zbožné modlitby s chronogramem ERECT.J.WENDA 1716. Sloup je pak na okraji terasy ohraničen ozdobným kovaným plůtkem.
Vrcholně barokní sloup byl postaven z vděčnosti za to, že se městu v roce 1713 vyhnula morová epidemie. Byl zřízen z největší části nákladem hraběnky z Vrtby, která věnovala 1 000 zlatých. ...Zakázka byla zadána žlutické kamenosochařské dílně Oswalda Josefa Wendy. Místo stavby bylo vybráno v rohu tržiště u ústí ulice ze Zámeckého vrchu před nárožím radnice. Stavba probíhala v letech 1715-1716. Sloup byl původně do okolního prostředí zasazen se záměrem vizuálně jej přímo propojit s kostelem sv. Máří Magdalény. To však již přestalo existovat v roce 1744, kdy mezi nimi byla postavena budova Vřídla. Dnešní podobu pak ovlivnily, nikoliv pozitivně, následné konzervátorské a restaurátorské zásahy v letech 1900 a 1930-1931..
|
Přihlášení |
