Pozdně románský kostel byl postaven patrně r. 1226, kdy byl vysvěcen. Na poč. 17. stol. zpustlý, r. 1606 byl opraven. V průběhu dalších let zchátral - poč. 20. stol. byl určen k demolici. R. 1912 byl celkově opraven. R. 1958 zapsán mezi národní kulturní památky ČR. V l. 2005-10 prošel rekonstrukcí.
Hlavní obrázek místa
Kostel sv. Jakuba
© Václav Hodek 04/2004
Kostel sv. Jakuba Většího v Ostrově naleznete na hřbitově přímo u silnice směrem při výjezdu z města na Karlovy Vary. Jde o jednolodní stavbu z let 1224 - 1226 s románským ústupkovým portálem, raně gotickou klenbou a fragmenty maleb kněžiště a nástěnnými malbami s renesančního a raně barokního období. Pěšky dojdete na místo nejlépe přes zámecký park ze starého náměstí. Parkovat lze v okolí hřbitova.
9.4. 2004
popis

Pozdně románský jednolodní kostel z lomového zdiva, se čtvercovým presbytářem (nad kterým byla původně zřejmě plánovaná chórová věž), na střeše kostela je zvonička. Nároží hlavního průčelí kostela a presbytáře jsou zpevněna armováním z pískovcových kvádrů a opěrnými pilíři. Na severní straně lodi kostela je románský ústupkový portál (z let 1220-1230), půlkruhově zakončený. Vchod v hlavním průčelí a na jižní straně byly prolomeny později. Okna kostela byla nově prolomena (větší než původní) při opravě kostela r. 1606; pouze v presbytáři zachováno jedno původní podlouhlé hrotité okno s hlubokou špaletou. Presbytář je zaklenut raně gotickou křížovou žebrovou klenbou s klínovými žebry, triumfální oblouk je nízký půlkruhový, na jeho jižní straně je prostá barokní kazatelna ze 17. stol. Loď kostela je plochostropá, s dřevěnou trojramennou kruchtou. V presbytáři byly objeveny raně gotické malby, v lodi renesanční figurální malba…  číst dále

E. Horáková ze zdrojů Umělecké památky Čech 2., Emanuel Poche a kol., Academia r. 1978, http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz, 7.11. 2012

historie

Kostel sv. Jakuba Většího v Ostrově

Pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího, dnes hřbitovní, plnil původně funkci farního kostela. Byl postaven na vyvýšenině, na jakémsi ostrově, obklopen říčkou Bystřicí. Okolo ležela původní trhová osada zvaná Zlawkow werde - Slávkův Ostrov. Jde o nejstarší stavební památku města dokládající první osídlení a osadu, nad jejímž kostelem měl patronátní právo klášter v Oseku. Původně se snad jednalo o opevněný kostel, možná pouze ohrazený, případně obehnaný proplétaným plotem. V dalších stoletích se kostelík po založení města na novém místě (zvýšeném levém břehu Bystřice), dostal na předměstí, později zvané "Staré město". Vznik kostela se tradičně uvádí vysvěcením v roce 1226. Tento údaj není patřičně doložený, ale je velmi pravděpodobný vzhledem slohovému charakteru vstupního portálu. Jde o drobný venkovský kostelík s pravoúhlou obdélnou lodí a téměř čtvercovým presbytářem, sklenutým ve 3. čtvrtině 13. století. Některé náznaky v podkroví…  číst dále

Václav Hodek, E. Horáková ze zdrojů Umělecké památky Čech 2., Emanuel Poche a kol., Academia r. 1978; http://cs.wikipedia.org; www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz, 9.4. 2004

Další texty historie

Půdorys místa

půdorys kostela
© Anežka Merhautová: Raně středověká architektura v Čechách, Academia, Praha 1971
Obrázek
Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Ostrov

Místa v okolí

 Ostrov
 radnice
 mariánský sloup
 Mořičov
 Hájek
 Rudá věž smrti
 Květnová
 Květnová
 kaple v býv. Popově
 Radošov
 Velichov
 Lázně Kyselka
 Dalovice
 Dalovice
 Dalovice
 Bučina
 kaple sv. Barbory
 městský hřbitov
 kaple sv. Anny
 Hauenštejn
 evangelický kostel
 Skalky skřítků
 Jáchymov
 Freudenstein
 nová radnice
 boží muka
 mincovna
 Šemnická skála
 kostel sv. Jáchyma
 Sedlec
 Děpoltovice
 Goethova vyhlídka
 Děpoltovice
 Sadová kolonáda
 Mlýnská kolonáda
 Himlštejn
 kostel sv. Lukáše
 Zámecká kolonáda
 Tržní kolonáda
 Vřídelní kolonáda
 Karlovy Vary
 Jelení skok
 kostel sv. Kříže
 Plešivec
 kostel sv. Urbana
 Nebesa
 Jižní prameny
 Jelení pramen
 vyhlídka Karla IV.
 Diana
 Andělská Hora
 Klínovec
 Boží vyhlídka
 kostel sv. Linharta
 kostel sv. Anny
 důl Mauritius
 Doubí
 Stružná
 Jírov
 kamenný viadukt
 Svatošské skály
 Nejdek
 Bražec
 vápenka
 kostel sv. Martina
 Nejdek
 Tisovský vrch
 Perštejn
 štola Johannes
 kostel sv. Vavřince
 Klejnštejn
 Jeskynní vyhlídka
 Blatenský vrch
 Vlčí jámy
 Blatenský příkop
 kostel sv. Terezie
 železárna
 Šumburk
 Šumburk
 kaple sv. Anny
 městské hradby
 kostel sv. Václava
 Loket – MPR
 Loket
 radnice
 radnice
 trojiční sloup
 silniční most
Základní informace místa
ID místa: 2358
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.4.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama