Kostel sv. Jakuba
© Václav Hodek 04/2004
Pozdně románský jednolodní kostel z lomového zdiva, se čtvercovým presbytářem (nad kterým byla původně zřejmě plánovaná chórová věž), na střeše kostela je zvonička. Nároží hlavního průčelí kostela a presbytáře jsou zpevněna armováním z pískovcových kvádrů a opěrnými pilíři. Na severní straně lodi kostela je románský ústupkový portál (z let 1220-1230), půlkruhově zakončený. Vchod v hlavním průčelí a na jižní straně byly prolomeny později. Okna kostela byla nově prolomena (větší než původní) při opravě kostela r. 1606; pouze v presbytáři zachováno jedno původní podlouhlé hrotité okno s hlubokou špaletou. Presbytář je zaklenut raně gotickou křížovou žebrovou klenbou s klínovými žebry, triumfální oblouk je nízký půlkruhový, na jeho jižní straně je prostá barokní kazatelna ze 17. stol. Loď kostela je plochostropá, s dřevěnou trojramennou kruchtou. V presbytáři byly objeveny raně gotické malby, v lodi renesanční figurální malba… číst dále
Pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího, dnes hřbitovní, plnil původně funkci farního kostela. Byl postaven na vyvýšenině, na jakémsi ostrově, obklopen říčkou Bystřicí. Okolo ležela původní trhová osada zvaná Zlawkow werde - Slávkův Ostrov. Jde o nejstarší stavební památku města dokládající první osídlení a osadu, nad jejímž kostelem měl patronátní právo klášter v Oseku. Původně se snad jednalo o opevněný kostel, možná pouze ohrazený, případně obehnaný proplétaným plotem. V dalších stoletích se kostelík po založení města na novém místě (zvýšeném levém břehu Bystřice), dostal na předměstí, později zvané "Staré město". Vznik kostela se tradičně uvádí vysvěcením v roce 1226. Tento údaj není patřičně doložený, ale je velmi pravděpodobný vzhledem slohovému charakteru vstupního portálu. Jde o drobný venkovský kostelík s pravoúhlou obdélnou lodí a téměř čtvercovým presbytářem, sklenutým ve 3. čtvrtině 13. století. Některé náznaky v podkroví… číst dále
|
Přihlášení |
