První zmínka o vsi je z roku 1273 v listině kláštera v Doksech. V průběhu 14. století na kopci nad vsí vznikla tvrz. V roce 1437 drží ves a tvrz Hildebrant Preysner. Za majitele Petra ze Šternberka byla v roce 1450 dobyta Mikulášem Hasištejnem z Lobkovic a pravděpodobně zanikla.
Malé, protáhlé tvrziště ze tří stran chráněné strmými svahy, ze čtvrté strany oddělené šíjovým příčným příkopem beze stop jakékoliv zástavby. Jádro je poškozeno kamenolomy. Vzhledem k malé rozloze jádra a předpokládanému stáří objektu je pravděpodobné, že zde stávala nanejvýš obytná věž a možná ještě jeden menší objekt. Pravděpodobně byly využívány také malé plošinky na úbočí, které mohly sloužit jako předhradí s provozními objekty.
Petr Nožička, 21.10. 2011
historie
Ves Květnová (původní název Permersgrün) pravděpodobně byla založena během kolonizace v 13. století německými osadníky a náležela k hradu Loket. První zmínka o vsi Permersgrün je z roku 1273 v listině kláštera v Doksech. V průběhu 14. století na vyvýšeném místě nad vsí vzniká tvrz. V roce 1437 drží ves a tvrz Hildebrant Preysner. Dalším majitelem byl Petr ze Šternberka, odpůrce Jiříka z Poděbrad a z tohoto důvodu je tvrz v r. 1450 obléhána, dobyta a pobořena Mikulášem Hasištejnem z Lobkovic. Stejného roku byla ves opět vrácena dle ustanovení "Vlčtejnské" mírové smlouvy Petrovi ze Šternberka, který opouští Kvěnovou po roce 1453. Od konce 15. století vlastní ves rod Haslauerů z Hozlau. V 16. století patří část vsi k panství Ostrov. Hauslauerové jsou zde připomínáni ještě ve 20. letech 17. století.
Petr Nožička, 21.10. 2011
čerpáno z Encyklopedie českých tvrzí II.,kol. autorů, Argo 2000, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. - Západní Čechy, Svoboda, Praha 1985
