Původně Sadová kolonáda spojovala Blanenský pavilon z konce 19. stol. a Sadový pramen. V r. 1996 došlo k demolici Blanenského pavilonu a zachovala se jen část litinové kolonády. Patří k ní pramen Svobody (č.11), Sadový (č.12) a Hadí (č.15).
Hlavní obrázek místa
Sadová kolonáda
© Luděk Pitter 05/2005
Na levém břehu řeky Teplé ve směru od Mlýnské kolonády k budově pošty stojí u budovy Lázní III. pavilon Pramene Svobody (pramen č. 11). O kousek dál je Vojenský lázeňský ústav, kde při začátku Sadové kolonády je vstup do domu, kde se nachází Sadový pramen (pramen č. 12). Tyto dva prameny jsou někdy uváděny samostatně pod heslem severní prameny. Na konci samotné Sadové kolonády je dnes pramenní váza Hadího pramene (pramen č. 15)
L.P., 28.5. 2005
turistické

Pramen Svobody (pramen č. 11) Pramen má teplotu 60 °C a vydatnost 6,0 l/min. V roce 1865 při stavbě Lázní III. byl zachycen pramen, který se nejprve využíval jen ke koupelím a až roku 1872 začal být využíván i pro pitnou kůru. Později nad ním byl postaven osmiúhelníkový dřevěný pavilon, jehož replika slouží pro pitnou kúru dodnes. Pramen se původně jmenoval Lázeňský, nebo také pramen Františka-Josefa. Dnešní název pramen Svobody získal po roce 1945.

L.P., 28.5. 2005

Další texty turistické
historie

Dnešní park – Dvořákovy sady s jezírkem, nacházející se na levém břehu řeky Teplé, byl původně soukromou zahradou oddělenou od dění v centru lázní Bernardovou skálou zasahující až do řečiště Teplé. V roce 1845 byla skála odlámána a levý břeh řeky Teplé tak zpřístupněn po celé délce, v letech 1851–52 byl postaven Vojenský lázeňský ústav a v letech 1864 – 1867 byly postaveny Lázně III. Pro další rozšíření promenád byla zahrada roku 1880 vykoupena a rozhodnuto o vybudování centra s restaurací a koncertním prostorem. Ihned byla zahájena stavba Blanenského pavilonu, která byla později rozšířena o kolonádu spojující Blanenský pavilon se Sadovým pramenem. Takový byl původní vzhled Sadové kolonády, která ve svém prostoru neměla žádnou pramenní vázu. Základem Blanenského pavilonů stejně jako kolonády byla litinová konstrukce vyrobená v železárnách v Blansku a odtud název Blanenský pavilon. Vzhledem ke špatnému technickému…  číst dále

L.P., 28.5. 2005

Karlovarský kraj, Karlovy Vary

Místa v okolí

 Mlýnská kolonáda
 kostel sv. Lukáše
 Jelení skok
 Zámecká kolonáda
 Tržní kolonáda
 Karlovy Vary
 Vřídelní kolonáda
 Jelení pramen
 Diana
 vyhlídka Karla IV.
 Jižní prameny
 Goethova vyhlídka
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Urbana
 Dalovice
 Dalovice
 Dalovice
 Sedlec
 kostel sv. Linharta
 Doubí
 Svatošské skály
 Šemnická skála
 Andělská Hora
 Hájek
 Jeskynní vyhlídka
 Děpoltovice
 Děpoltovice
 Skalky skřítků
 Mořičov
 Lázně Kyselka
 Ostrov
 Bučina
 radnice
 mariánský sloup
 Radošov
 kaple sv. Anny
 městské hradby
 Loket – MPR
 Loket
 silniční most
 kostel sv. Václava
 radnice
 trojiční sloup
 Stružná
 kostel sv. Jiří
 Javorná
 Velichov
 kostel sv. Martina
 Rudá věž smrti
 kaple v býv. Popově
 Květnová
 Bražec
 Květnová
 hornické muzeum
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Jakuba
 Plešivec
 Hungerberg
 Nejdek
 kaple Panny Marie z Re
 kostel sv. Kateřiny
 neogotická studna
 kašna
 Krudum
 Lipnice
 radnice
 Hartenštejn
 Bochov
 bývalá fara
 kostel sv. Martina
 Nejdek
 statek Bernard
 městský hřbitov
 kostel Všech svatých
 kaple sv. Barbory
 Krásenský vrch
 Těšovice
 boží muka
 kaple sv. Floriána
 Tisovský vrch
 Hauenštejn
 kamenný viadukt
 Himlštejn
 kostel sv. Leonarda
 Nebesa
 Plikenštejn
Kontaktní informace
Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád
Lázeňská 2
360 01 Karlovy Vary
Tel: +420 353 362 100
http://www.splzak.cz/
splzak@splzak.cz
Základní informace místa
ID místa: 3190
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.2.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama